28. 2. 2010

Myšlenky na minulost a důležité otázky

Following EduCon, readers on Will Richardson's blog voted on several questions that we might deem the "important questions" regarding education today.

Děkuji za překlad J. D. a nabízím několik fragmentů spolu s mým komentářem...

Čtenářská gramotnost v čas. Moderní vyučování

Moderní vyučování č. 2/2010 se věnuje převážně tématu čtenářství a čtenářské gramotnosti. Některé názory jsou zajímavé a ráda bych se o ně podělila...

14. 2. 2010

Školy lační po psycholozích. Učitelé děti nezvládají

Řady školních psychologů se rozrůstají. Zatímco ještě před šesti let jich bylo jako šafránu, dnes se po školních chodbách pohybuje více než stovka odborníků. Roste i poptávka po speciálních pedagozích.

Mrzí mne...

...že článek vyznívá, že učitelé nejsou dostatečně kompetentní/vzdělaní, aby dokázali podobné výchovné problémy řešit. Všichni, kdo v školství pracujeme, víme, že "ono by se rádo, kdy by se mohlo". Kdyby se cokoli mohlo! Bohužel chybí páky, postrádáme nástroje. A žáci to moc dobře vědí.

Víte, co může učitel udělat, pokud žák běží plnou rychlostí po chodbě, takže ohrožuje všechny, kteří se na chodbě zrovna nacházejí?
  • Může ho požádat, aby přešel do chůze.
  • Může ho chytit a vysvětlit mu, že ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní žáky.
  • Může doufat, že se nic nikomu nestane (a pokud ano, tak to nebude na půdě školy).

    Dobrá, nabídku č. 3 jsem trochu přeťápla, ale není zas až tak daleko od přání všech zúčastněných. Bod č. 2 je naprosto zakázaný (vždyť my se žáků nesmíme dotýkat, co kdyby se jednalo o obtěžování). Takže zbývá bod č. 1.
    Pokud žák okamžitě nezareaguje, má učitel jedinou možnost - postavit se mu do cesty a doufat v sílu osobnosti (a pevné zapření patami). Není to směšné?
    Pokud dítě opakovaně šikanuje učitele či své spolužáky nebo se chová agresivně, nemá ve škole co dělat. Učitel by ho měl mít možnost na čas vykázat. Návrh podpořilo i ministerstvo školství.
    Už aby to bylo. Asi se budu opakovat, ale společnost by si měla uvědomit, že naším posláním je VZDĚLÁVAT. Výchovu zajišťuje rodina, popř. dostupné instituce.

    Kdyby byla výše zmíněná citace převedena do praxe, zvýší se jistojistě kvalita vyučování. Už nebudeme muset prvních 10 minut z hodiny věnovat otázkám typu "ale on mně to udělal první" a budeme je moct věnovat zajímavé motivaci na hodinu. Nebude to pak učení jako v ráji?

    Zdroj ilustračního obrázku:

    Fourandsixty. Wikimedia.org : Slagsmaal mellem to skarnbasser - Brawl between two beetles - 1894 [online]. 2015-05-21 [cit. 2015-12-15]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Slagsmaal_mellem_to_skarnbasser_-_Brawl_between_two_beetles_-_1894.jpg>.

    České školství v číslech: méně dětí, nízké platy a učí ženy

    České školství v číslech: méně dětí, nízké platy a učí ženy:
    Ubylo žáků a učitelů na základních a středních školách, naopak markantně přibylo vysokoškoláků a dětí v mateřinkách. To vše ukázala publikace Ústavu pro informace ve vzdělávání s názvem Co se změnilo ve školství, která srovnává posledních pět let.

    Moje vybrané citace a komentáře

    Některé problémy ale přetrvávají - tím největším se ukázala (ne)kvalifikovanost učitelů cizích jazyků. Ta se za posledních pět let téměř nezlepšila. 
    Já bych se moc nedivila. Nechci tvrdit, že všechny problémy ve školství souvisí s penězi, ale tady opravdu ano. Přeci - když někdo umí jazyk, proč by ta ubohý peníz učil děti, které o to stejně nestojí? Ničil si nervy a po večerech vymýšlel (a tvořil) pomůcky, které by přeci jenom vykřesaly z žáků alespoň nějakou reakci?

    A tak se výuka jazyků plácá, jak se dá.


    Pak je tu problém s koncepcí výuky a učebnicemi. Učebnic je na trhu dost, ale každý učitel má jiný styl výuky a tudíž mu nevyhovuje učebnice, kterou používá kolega. Jak na to reagovat? Nelze nakoupit více druhů učebnic do stejného ročníku (dívali jste se v poslední době na ceny?), a i kdyby, tak na některých školách ani není přípustné, aby se paralelní ročníky učily z rozdílných učebnic. Proč? To je asi jiné téma, ale v komentářích bychom ho mohli rozvést...
    Ukázalo se, že průměrný plat učitelů vzhledem k průměrné celorepublikové mzdě zaměstnanců během pěti uplynulých let stále klesal.
    K tomu asi není co dodat.
    A dokud bude mít rodič se středním vzděláním vyšší plat než učitel s vysokoškolským, nezamezíme pohledům shora a zvýšeným hlasům na chodbách. Budeme stále považováni za službu rodičům a bude tak s námi zacházeno.

    A to bych si ještě s chutí rýpla do politiků, kteří slibují a slibují. Schválně, tipneme si, kolik volebních programů bude hovořit o zvýšení dotací do školství?
    Učitelé totiž učí menší počet dětí, a tím mají více času pro individuální práci s žáky. V jiných případech to ale znamená snižování počtu učitelů na školách a zavírání některých tříd.


    A končíme zase u peněz. Dokud budou dotace počítány na hlavičku, budou se třídy spojovat a na individuální práci s žákem můžeme zapomenout. Slyšela jsem, že pouze třída s počtem žáků nad 23 dětí může "uživit" třídního učitele. Jestli je to tak, může mi někdo poradit, jak mám v podobných počtech (a vyšších) žáků aplikovat individuální přístup?

    Zdroje citací a ilustračních obrázků:

    KUBÁLKOVÁ, P. (2010). České školství v číslech: méně dětí, nízké platy a učí ženy | Lidovky.cz. Retrieved 14 December 2010, from http://www.lidovky.cz/zpravy-domov.aspx?c=A100210_112942_ln_domov_pks

    Flickr. Wikimedia.org : Girl Purring Money Into Piggy Bank [online]. 2012-09-06 [cit. 2015-12-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution 2.0 na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Girl_Purring_Money_Into_Piggy_Bank.jpg>.

    PHOTOS, OTA. flickr.com : Money Everywhere [online]. 2013-09-05 [cit. 2015-12-15]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: <https://www.flickr.com/photos/101332430@N03/9681099434/>.

    3. 2. 2010

    Šikana, nebo jen škádlení?

    V časopise Psychologie Dnes č. 2 (únor 2010) vyšel velmi podnětný článek s názvem Ve škole: šikana, nebo jen škádlení? Nabízím zde několik vět, které mě zaujaly...
    Když rodiče přednesou naléhavou prosbu, aby pedagog zastavil šikanu jejich dítěte, má obrana pedagogů podobu bagatelizace a popírání problému, případně se projevuje jako očerňování dítěte nebo svalování viny na rodiče.
    Jindy se tvrdí, že dítě spolužáky provokuje a za všechny problémy si může samo.

    Domnívám se, že budeme mít asi všichni stejné zkušenosti, proto nad tím není třeba polemizovat. Nikdo nechce přiznat, že si nevšiml, že něco přehlédl - že není dokonalý. Jak se s tím pak vyrovnat?
    Při škádlení se očekává, že to bude legrace pro obě strany. Ale když je patrné, že ten druhý to jako legraci nebere, že je zraněný, pak iniciátor škádlení pociťuje lítost, omluví se mu a v činnosti dál nepokračuje... Podstatné je, že se aktéři mohou vyměnit.
    Velmi zajímavá je pro nás tabulka, která charakterizuje šikanování a škádlení z různých pohledů (charakteristika, záměr, motiv, postoj, citlivost, zranitelnost, hranice, právo a svoboda, důstojnost, emoční stav, dopad). 

    Chtěla bych věřit, že mi tato tabulka (nebo jí podobná) v budoucnu pomůže v praxi. Snad začnu tím, že co nejdříve vyvěsím do své třídy plakátek se slovy:

    Naše práva končí tam, kde začínají práva druhého.

    Další odkazy k tématu

    Zdroj ilustrační fotografie:

    Quibik. Wikimedia.org : Bullying on Instituto Regional Federico Errázuriz (IRFE) in March 5, 2007 [online]. 2009-07-23 [cit. 2015-12-13]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bullying_on_Instituto_Regional_Federico_Err%C3%A1zuriz_(IRFE)_in_March_5,_2007.jpg>.