23. 12. 2010

Chování žáků v kolektivu

Jak se bránit nekázni?

Listopadový kulatý stůl SKAV a SVP PedF UK, který se uskutečnil 20. 11. 2008, hledal odpověď na otázku, jak se bránit nekázni v našich školách. Mezi přítomnými byli především učitelé základních škol a představitelé některých odborných institucí.
Článek najdete zde.




Opatření k prevenci násilí a šikanování mezi žáky


Šikanování je nebezpečný sociálně patologický jev, při němž je zejména omezována osobní svoboda, svoboda rozhodování, je ponižována lidská důstojnost a čest, mnohdy je obětem ubližováno na zdraví či na majetku. Na potřebu komplexního řešení šikany reagovalo MŠMT zpracováním metodického pokynu k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č.j. 28 275/2000-22, který dává školám a jejím pracovníkům návod, jak šikaně předcházet a jak ji řešit (metodický pokyn je zveřejněn na webových stánkách MŠMT). Pokyn však pokrývá pouze školní oblast, neřeší a z povahy věci ani nemůže řešit všechny právní následky šikanování. Ostatní nástroje je nutno hledat v právních předpisech trestního, občanského či správního práva.

K primární prevenci šikanování patří práce se sociálním klimatem či atmosférou tříd a škol. Základem je monitoring a screening vztahů ve třídních kolektivech a práce s jeho výsledky. Cílem je vytváření dobré školní atmosféry a rozvíjení pozitivních vztahů mezi dětmi ve škole.

V poslední době se objevil při šikanování nový aspekt, a to nahrávání šikany na mobilní telefony. Je proto nutné i tento problém zařadit do stávajících programů proti šikanování.

Všechny základní školy, speciální školy a střední školy mohou využít pro svou práci publikaci M. Koláře: Bolest šikanování (Portál 2001), kterou obdržely ve školním roce 2001/2002. Dále doporučujeme publikace, které obdrželi okresní metodici preventivních aktivit na vzdělávacím cyklu IPPP ČR - J. Mareš: ”Sociální klima školní třídy” (IPPP ČR 1998) a sborníky IPPP ČR: „Prevence a řešení násilného chování a šikanování”, „Prevence šikanování na školách” (IPPP ČR 1999), „Čelíme šikanování” (IPPP ČR 1998 – J. Parry, G. Carrington).

V prosinci 2003 byl ukončen dvouletý projekt MŠMT „Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních“. Výzkumná studie se zabývala ověřováním původního českého speciálního programu proti šikanování. Cestou k zastavení šikanování je například zde popisované propojení ŠVP, který rozvíjí příznivé sociální klima, se speciálním programem proti šikaně. Až tato kombinace obecného a speciálního přinesla zásadní změnu. Program je možné realizovat na každé základní a střední škole, informace jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT.

Současně se informujte na další vzdělávání učitelů, např. na příslušném krajském pracovišti Národního institutu pro další vzdělávání.


Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005–2008 (Gesce odbor 60)

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti MŠMT na období let 2005–2008 je zpracována v návaznosti na Národní strategii protidrogové politiky 2005–2009, Strategii prevence kriminality na léta 2004–2007 a je v souladu se Strategií prevence kriminality na léta 2008 až 2011. Plné znění Strategie prevence je zveřejněno nawww.msmt.cz/vzdelavani/strategie-prevence-socialne-patologickych-jevu-u-deti-a-mladeze.


Minimální preventivní programy ve školách a školských zařízeních

Konkrétní dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností představuje podle „Metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních“ č.j. 20 006/2007-51 Minimální preventivní program (dále jen MPP). Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu náleží v souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ke standardním činnostem školního metodika prevence.

V rámci MPP je kladen důraz na proměnu školy, komunikaci, kooperaci a zdravý životní styl. MPP mají přinášet strukturované podněty pro potřeby prevence sociálně patologických jevů. MPP je určen pro žáky a pedagogické pracovníky školy a ve svém důsledku má vést k pozitivní změně klimatu školy s minimem kázeňských problémů žáků ve škole i mimo školu. Základním předpokladem k maximální účinnosti je aktivní zapojení všech žáků třídy. Rodiče žáků jsou aktivními účastníky procesu realizace MPP a jsou s průběhem a výsledky programu seznamováni.

MPP je zpracováván na jeden školní rok, pravidelně jednou ročně vyhodnocován, podléhá kontrole ČŠI a písemné vyhodnocení účinnosti jeho realizace je součástí výroční zprávy o činnosti školy. Pro zpracování MPP lze využít dokumenty MŠMT zveřejněné na www.msmt.cz/vzdelavani/prevence-ptj



Standardní činnosti ŠMP upravuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních ve své kapitole II přílohy 3. V souladu s § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb. a výše uvedeným metodickým pokynem č.j. 20 006/2007-51 pověří ředitel školy nebo školského zařízení vhodného pracovníka funkcí ŠMP. Při ohodnocení jeho činnosti využívá možnosti poskytnout osobní příplatek podle § 131 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vytváří pro ni ve škole nebo školském zařízení odpovídající podmínky. Podle § 133 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů přísluší pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, příplatek ve výši 1000–2000 Kč. S přihlédnutím k náročnosti a odborným znalostem ŠMP není vhodné slučovat jeho funkci s funkcí výchovného poradce. Podle části II odst. 4 přílohy 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, koordinuje ŠMP vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů.

Záškoláctví – Školy, rodiče, žáci a studenti postupují při omlouvání nepřítomnosti ve vyučování podle § 22, § 50 a § 67 zákona č. 651/2004 Sb. Škola by měla být informována o nepřítomnosti žáka ve vyučování již 1. den; nejpozději třetí kalendářní den. Po návratu dítěte nebo žáka musí zákonní zástupci nebo zletilý žák nejpozději třetí kalendářní den doložit důvody nepřítomnosti s přesným vymezením její délky. Pozdější omluvy jsou v rozporu se zákonem a tedy nepřípustné.

Školy jsou v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, povinny oznamovat orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že se v konkrétních případech jedná o děti, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje (o děti, které zanedbávají školní docházku; o děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti). Z výše uvedeného důvodu budou školy postupovat podle čl. II odst. 6, 8, 9, 10 a 11 „Metodického pokynu k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví“ č.j. 10 194/2002-14.

Kouření – Ochranu dětí a mládeže před kuřáctvím lze zajistit cílenými programy ve školním vzdělávání, využívajícími moderní přístupy, jakými jsou předávání informací, tvorba správných postojů, rozpoznávání rizikových situací, hledání alternativ, trénink dovedností a odmítání nabídky tabákových výrobků, nácvik rozhodování. Soustavně je třeba se podílet na tvorbě společenské nepřijatelnosti kouření a vytváření nekuřáckého prostředí ve všech oblastech života mládeže. Podobně je nutné zaměřit se na škodlivé účinky pasivního kouření a jeho nepříznivý vliv na zdraví nekuřáků a přispět tak k ovlivňování veřejnosti.

Alkohol – Je důležité, aby se škola prevenci problémů způsobených alkoholem a jinými látkami soustavně věnovala. Účinné jsou interaktivní preventivní programy (žáci jsou při nich aktivní, nejedná se tedy o hromadné přednášky), při kvalitních programech se nacvičují podstatné dovednosti, např. jak odmítat alkohol a drogy, jak trávit volný čas, jak se uvolnit, jak se zdravě vyrovnat s úzkostí, strachem či smutkem apod. 


Významnou roli hraje spolupráce školy s rodinou. Při vzájemné spolupráci mohou rodiče lépe ovlivnit, s kým se dítě stýká, i volbu vhodné mimoškolní činnosti. U dospívající mládeže je třeba upozornit na nebezpečí kombinace alkoholu a jiných psychoaktivních látek (užití více různých návykových látek) a souvislost mezi užíváním alkoholu, tabáku a nelegálních drog.


Tento článek byl původně publikován na webu PEdagog POstižený Učitelským šílenstvím.

0 komentářů:

Okomentovat

Upozornění: Váš komentář se ihned zobrazí pro všechny návštěvníky stránek.