2. 11. 2011

John Holt: Proč děti neprospívají (mé zápisky ke knize)


Čas od času se dostanu k tipu na knížku, u které mne mrzí, že jsem ji nečetla dřív. I když - při vědomí, že vše má svůj čas - bych si ji dřív třeba nedokázala tak vychutnat. Hovořím o knize Proč děti neprospívají autora Johna Holta.

Motto celé knihy: 

Děti neprospívají proto, že se bojí, nudí a jsou zmatené.# s. 13 Jedná se tedy o základní potřeby; pravda, zmatenost je zde trochu navíc.


Hlavním problémem škol a učitelů je, že při neúspěchu svalují vinu na žáky, rodinné prostředí. Odmítají převzít zodpovědnost za výsledky toho, co dělají. Přitom řešení je potvrzeno i výzkumem - úspěšní učitelé, jakmile zjistí, že činnosti, které dělají, nevedou ke kýženým výsledkům, přestanou to dělat a zkusí něco jiného.
Dalším problémem je naučit děti, aby chápali rozdíl mezi “rozumím tomu” a “nerozumím tomu”. Problémem tedy není “přimět žáky k tomu, aby se ptali, čemu nerozumějí."# s. 23


Strategie, jaké používají žáci/učitelé

Naladění na správnou odpověď (strategie učitele)

Pokud učitel chce slyšet správnou odpověď, tedy ví, co by mělo přesně zaznít, je natolik na to naladěn, že stačí od žáků

  • zamumlaná odpověď (strategie žáka);
  • částečně správná odpověď (strategie žáka), učitel ji bez váhání správně zopakuje (strategie učitele)

Dejte mi už pokoj (strategie žáka)

Žák si říká: “Tihle učitelé chtějí, abych něco udělala. Nemám nejmenší představu, co by to mělo být, nebo proč k čertu chtějí, abych to udělala. Ale já něco udělám, a potom mně snad dají pokoj.”# s. 29

Přesně takového jsem měla žáčka ve 2. třídě. Dokázal 3 měsíce simulovat znalost počítání do 20, aniž bych si toho všimla. Prostě vždy něco vyplnil, občas se i trefil a známky pro něj nebyly vůbec důležité.

Zaměření na jedinou správnou odpověď (strategie učitele)

Někdy učitel požaduje pouze tu jednu správnou odpověď a není schopen zamyslet se nad jinými odpověďmi - i když by mohly být některé také správné, jen třeba pojaté z jiného hlediska.

Už se to jednou osvědčilo (strategie žáka)

V situaci, kdy je reálná šance, že bude žák muset odpovídat, může volit tyto únikové strategie:

  • poslouchá odpovědi “zaručeně šikovných” spolužáků a říká pak v podstatě totéž, jen jinými slovy;
  • použije odpověď, která s tématem absolutně nesouvisí, ale v minulosti mu přinesla uznání/úspěch/ocenění - tato odpověď byl správná (kdysi), tak se ji teď bude snažit implementovat kamkoli pod heslem: “Když to fungovalo předtím, třeba to zabere i tentokrát. Za pokus nic nedám.”;
  • dlouze, velmi dlouze mlčet. Dříve nebo později učiteli dojde trpělivost a buď odpoví sám (strategie učitele) nebo vyvolá někoho dalšího. Je to třídou přijato mnohem lépe, než špatná odpověď (nebezpečí zesměšnění).


Známe vůbec své žáky?

“Učitel ve třídě je jako člověk v noci v lese se silnou baterkou v ruce. Kamkoliv zaměří světlo, stvoření, na která posvítí, si to uvědomí a začnou se chovat jinak než v temnotě. A tak pouhá skutečnost, že pozoruje jejich chování, změní toto chování v něco úplně jiného. Ať posvítí kamkoliv, nikdy se nedozví příliš mnoho o nočním životě v lese.”# s. 35

“Teprve až se učitelé ve třídách osvobodí od svých tradičních učitelských povinností - nařizovat, trestat, hodnotit -, budou schopní rozumět svým žákům natolik, aby dokázali přijít na to, jak jim být co nejvíc užiteční.”# s. 36


Jaký je rozdíl mezi poslušným a přemýšlivým žákem? Nebo je to jeden a ten samý žák?

Zdá se, že tomu tak není. Poslušné dítě se snaží (za všech okolností) vyjít vstříc učiteli, splnit jeho požadavky - i za cenu popření vlastní osobnosti.
Přemýšlivý žák se nenechá spoutat představami dospělých o vlastním vzdělávání, nespokojí se jen s jedním řešením... Otázkou, jak dlouho mu tato “revolta” vydrží...


Co si musíme jako učitelé uvědomit

Ne není NIKDY správná odpověď

Žáci mají zakořeněnou představu (kdopak k tomu napomohl?), že pouze odpověď ANO je pochvalou, popř. vodítkem ke správnému řešení - a tudíž opět k ocenění. Když se tedy ve hře ANO-NE (hádání, kdy nápověda smí odpovídat pouze těmito dvěma slůvky)žák zeptá a dostane odpověď NE, považuje to za úspěch. A to i v případě, že má hledat čísla mezi 1 a 10 a on položí otázku, jestli se jedná o číslo sudé.

K učení NELZE přinutit

Nemáme patent na rozum a netušíme, co budou děti potřebovat v budoucnu. Pokud opravdu chceme něco naučit, musí to nutně vycházet ze zájmu dětí. Motivace založená na “Já vím něco, co byste měli vědět, a přinutím vás, abyste se to naučili”# s. 118 stále nefunguje. Proč na ní tedy tak tvrdošíjně lpíme?

Málo je někdy více - o nových metodách

“Objevitelé chytrých vyučovacích metod mají tendenci si myslet, že když jeden dobrý nápad umožní, aby se děti něco naučily, tak sto dobrých nápadů způsobí, že se toho naučí stokrát víc. Tak tomu není. Sto dobrých nápadů může učení zcela zastavit.”# s. 118

Tak ještě jednou...

“Představa, že když dítě opakuje dostatečněkrát nesmyslnou větu nebo postup, tak začne smysl chápat, je stejně absurdní jako představa, že když papoušek dost dlouho napodobuje lidskou řeč, tak začne chápat, o čem mluví.”# s. 139

Učitelé by měli mít dostatečnou zásobu metod a postupů, aby dokázali pružně reagovat na situaci, ve které se jejich žáci octnou. Je samozřejmé, že když nefunguje tento typ vysvětlování, musím zvolit jinou metodu popř. zcela změnit přístup k dané látce.


Chybovat je lidské aneb Práce s chybou

"Obávat se chyb, které by mohl člověk udělat, je stejně špatné, vlastně ještě horší, než se obávat důsledků chyb, které už jsi udělal."# s. 60
Pro některé děti může být i úlevou, když je jim potvrzeno, že mají cvičení chybně vypracované. Stres je ukončen, ví na čem je. A my, učitelé, nechápeme, jak se může dítě usmívat - vždyť má cvičení ŠPATNĚ!

Všimli jste si, že žáci si po sobě ne a ne překontrolovat písemné práce a diktáty? Zamysleli jste se nad tím, proč tomu tak je? Žáci se zbavili napětí, oddechli si. Nic jiného za tím není.

“Musíme stanovit hranice napětí, kterému děti vystavujeme. Pokud to neudělánme, stanoví si vlastní hranice tím, že přestanou dávat pozor, začnou zlobit, říkat “Já tomu nerozumím”. Měli bychom jim dopředu dát najevo, že nebudou muset cítit napětí po celou hodinu a že, pokud to budou potřebovat, mají prostředky k tomu, aby se ho mohly zbavit.”# s. 62

“Zdá se ale, že existují dobré důkazy pro to, že s narůstajícími obavami se zužuje oblast vidění.”# s. 91

Učitel vyučuje, ale žáci se neučí... Určitě věta, která si zaslouží hluboké zamyšlení. Vybavuje se mi ve chvíli, kdy se ve třídě vyskytne žák, který nějakým způsobem zaostává za ostatními. Jakmile ho “ztratíme”, výrazně se mu snižují šance na úspěch. 
Někdy máme tendence žáka “doučit” učivo. Zde se mi líbí krásná věta z knihy: “Abyste zachránili člověka, který zabloudil v lese, musíte se dostat tam, kde je.”# s. 98 Jinými slovy - pokud chceme žáka “doučit” látku, musíme se neprve dostat až k prvopočátkům jeho nepochopení a “odrazit se ode dna”. Děláme to?


Umí žáci učivo? Ověřme to testem!

Předstírání znalostí se stává podle autora hlavním cílem výuky na školách (připomínám, že kniha vyšla poprvé roku 1964!). Učitelé, aby obstáli, aby škola obstála, vedou žáky k povrchním znalostem, které děti ihned zapomenou. Jaká je vlastně definice porozumění učivu podle J. Holta?

“Myslím si, že něčemu rozumím, když dokážu udělat aspoň něco z následujícího seznamu:

  • říct to vlastními slovy;
  • uvést příklady;
  • rozeznat to v různých podobách a souvislostech;
  • vidět souvislosti s jinými skutečnostmi a myšlenkami;
  • použít to různými způsoby;
  • umět předvídat některé důsledky;
  • umět vyjádřit opak nebo protiklad.# s. 128

Trochu mi to připomíná mou diplomovou práci, kdy jsem rozebírala zadání v učebnicích češtiny pro 4. ročník. Přesně takovéto typy zadání byly nejvíc v tolik zatracovaných učebnicích p. Styblíka... Možná všechno staré není nutně také špatné.


HOLT, John. Proč děti neprospívají. Vydání 2., v nakl. STEHLÍK první. Volary : STEHLÍK, 2003. 207 s. ISBN 80-902707-6-X.


Na tento text se výjimečně vztahuje licence Copyright: Všechna práva vyhrazena
Prosím nekopírovat, přetiskovat ani jinak používat text nebo jeho části.

0 komentářů:

Okomentovat

Upozornění: Váš komentář se ihned zobrazí pro všechny návštěvníky stránek.