1. 9. 2014

Podporujeme žáky ve čtení

Že na tom naši žáci nejsou se čtením nijak valně, to jsme už tak nějak tušili. Když jsem psala původní verzi tohoto článku, mohla jsem tvrdit, že "jsem ráda, že se ještě stále skloňují výsledky PISA a že to skýtá šanci, že se něco začne dít."
[publikováno 22. 5. 2011]

Aktualizace:
  • [16. 2. 2014] Zajímavé čtení (a prezentace) od Lukáše Bajera o tom, že to možná s tou výukou dovedností čtení nebude tak zlé... 
  • [24.3.2014] 7 ways to get students excited about reading - další skvělé nápady, jak motivovat žáky k četbě.
  • [1.7.2014] Tip na zajímavou online aplikaci pro čtení anglických knih, ale především pro vlastní tvorbu.
  • [31.8.2014] Pár poznámek z článku o tom, jak bychom "mohli žákům znechutit čtení" a naopak, jak postupovat, aby k tomu nedošlo.

Situace je opravdu vážná...

...jak vyplývá z nejednoho textu, který můžeme najít na internetu. Já bych se odvolala na O. Hausenblase [1]:
Pokud ponecháváme velkou část žáků odejít ze škol bez příznivého vztahu ke čtení a bez dovednosti číst a chápat smysl čteného, musíme očekávat, že jejich děti za několik málo let přijdou do školy také bez čtenářskéhozázemí a budou opět znásobovat problémy svých rodičů – i celé společnosti.[1]
Pokusme se jako dospěláci a učitelé oprostit od našich představ, podívejme se na knižní nabídku dětskýma očima. Opravdu uvidíme Děti z Bullerbynu nebo Malého prince [2]? Teď asi mnohé nazlobím, ale jako dítě jsem zrovna tyto dvě knihy ráda neměla (a v dospělosti se nad nimi rozplývám jako většina). Jinými slovy - nejsem si úplně jistá, že toto je volba dětí.

Jaké jsou naše šance?

U nás je (podle mezinárodních průzkumů) vysoké procento žáků, kteří nedosahují té úrovně čtenářské gramotnosti, která má stačit na běžný životní provoz (30 % patnáctiletých chlapců!). Skutečná, dlouhodobá náprava by ovšem musela začít v mladším věku – potíže žáka pramení obvykle z nepodnětného domácího zázemí nebo z nedostatku péče či z neodpovídajících metod výuky na základní škole. [1]
Některé věci můžeme ovlivnit, pokud se nad nimi zamyslíme. Právě Mezinárodní zpráva PIRLS 2011 [5] mě v některých ohledech překvapila a možná nám ukazuje cestu, jak můžeme něco změnit (a nebo se minimálně nad tím alespoň zamyslet.

Kapitola Čtení ve škole je věnována výukovým metodám a strategiím, které používají učitelé v hodinách čtení, resp. literární výchovy. Jak vyplývá z výzkumu "u českých učitelů se výuka čtení zaměřuje převážně na čtení  žáků nahlas a čtení žáků potichu" [5]. Překvapilo mě nízké procento využívání metody čtení vlastní knihy podle výběru žáka (10 %). Oproti mezinárodnímu průměru (více než 60 %) naši učitelé téměř nepředčítají (něco málo přes 20 %).
Potěšující je využívání technik čtení, které se oproti roku 2001 nejen zvýšil, ale dostal se úroveň mezinárodního průměru.

V kapitole Rozvoj čtenářských dovedností bych zase hledala inspiraci na metody, které bych měla/mohla zařadit mezi své výukové strategie. A proto bych si mohla položit např. tyto otázky:

  • Nechávám žáky vyhledávat informace v textu, určit hlavní myšlenku textu nebo vysvětlit, jak porozuměli textu (stejně jako téměř 99 % českých učitelů)?
  • Vyžaduji od žáků, aby porovnali přečtený text s svými zkušenostmi (jako 83 % čes. učitelů)?
  • Chci po žácích, aby zobecnili přečtený text  a vyvodili z  něj závěry (jako 80 % učitelů z mezinárodního průměru nebo jako 67 % českých učitelů)?
  • Umožňuji žákům ve svých hodinách, aby odhadli, co se stane v textu dál (jako 80 % učitelů z mezinárodního průměru nebo jako 54 % (!) českých učitelů)?
  • Vyžaduji od žáků, aby porovnali přečtený text s jinými texty, které již četli dříve (jako 70 % učitelů z mezinárodního průměru nebo 47 % (!) českých učitelů)?
  • Chci po žácích popsat styl nebo uspořádání textu, určit postoj nebo záměr autora (jako 66, resp 63 % učitelů z mezinárodního průměru nebo jako 32, resp. 30 % českých učitelů)?

V kapitole Učební pomůcky pak autoři píší:

"Učitelé byli dotazováni, které materiály používají při výuce jako základní učební pomůcku a které jako doplněk, případně, zda je nepoužívají vůbec.
Jako nejpoužívanější základní pomůcku uváděli učitelé učebnice. Není tomu tak však ve všech zemích. Velmi významnou skupinu tvoří anglicky mluvící země, Francie, Dánsko a Švédsko, kde je jako základní učební pomůcka využívána dětská kniha (např. romány, povídky, naučná literatura)." [5]
Nemohlo by i toto být pro nás námětem k zamyšlení a inspirací, jak bychom mohli v hodinách čtení, resp. literární výchovy pracovat?

Doporučuji dvě adresy, které by mohly být dalším zdrojem inspirace:
A co takhle využít vlastnosti našich "síťových dětí"?
V současnosti mají děti velkou potřebu sdílet své dojmy a zkušenosti přes internet, přesněji přes sociální sítě. Zkusme jim tedy nabídnout prostředí, které bude z tohoto principu vycházet...

Weby Městské knihovny

Základním rozcestníkem je Moje knihovna. Uživatel tu má možnost tvořit si seznamy knih ke čtení...

 ...a - to je důležité - komentovat a hodnotit přečtené knihy.
klikněte na obrázek pro zvětšení
Příliš to však komunitou nezavání, že? To by měl nahradit druhý web knihovny http://www.knihovna4u.cz/. Bohužel s tímto webem nemám žádné zkušenosti, ale ráda se něco dozvím v komentářích od čtenářů. Předem díky.

Goodreads

Goodreads je velmi kvalitní komunitní web pro čtenáře, který nabízí
  • tvorbu různých seznamů podle potřeb uživatele
  • sdružování uživatelů ve skupinách
  • komentování nejen své četby (velmi podrobnou cestu celou knihou včetně poznámek k právě čteným oddílům knihy), ale i četby svých přátel
  • vytvoření diskuze nad knihou, která má všechny možnosti kvalitních diskuzních fór
  • hodnocení knih hvězdičkami
Drobnou vadou na kráse by snad mohlo být to, že je celý v angličtině. Domnívám se však, že to bude překážka spíš pro učitele, žáci by měli mít dostatečnou slovní zásobu, aby se zde vyznali a my tak podporujeme jejich další jazykové dovednosti.

Velmi mě zaujala Jennifer [3], když popisovala, jak její studenti obohacují sami sebe:
Jedna studentka, která přečetla tři knihy během jednoho týdne a má hodnocených 88 knih, sdílí svůj profil s pěti kolegy, kteří zatím přečetli 3 - 15 knih. Ona jim knihy doporučuje (dalo by se říct, že je inspiruje svou četbou)...
Navíc má učitel možnost nechat si posílat emailem denní souhrn aktivit svých žáků/své skupiny. Vyzkoušejte http://www.goodreads.com/ a dejte mi vědět, jak jste pochodili u svých studentů!

klikněte na obrázek pro zvětšení
Více o Googreads např. v PLN pro čtenářskou gramotnost.

Lukáš Bajer: Jak číst (populárně) naučné knihy

V mnoha školách se učí praktické (a užitečné) věci. Teda minimálně na té naší.
Jaké zásady efektivního čtení si odchází do života každý deváťák, který absolvuje mé hodiny češtiny? [6]

7 ways to get students excited about reading | The Cornerstone

Students can choose any character from an appropriate level book, with bonus points for quoting dialogue or describing the story in their own words. [7]
Skvělá aktivita - žáci mají přijít do školy oblečeni/přestrojeni za svou oblíbenou postavu z knihy. Bonus získají, pokud budou umět citovat ukázku nebo prezentují svými slovy děj knihy.
Já bych přidala ještě předvedení krátké dramatizace.
Every time a student reads a new book, staple or thumbtack a new “book spine” above the student’s name. [7]
Vizuální zobrazení počtu přečtených knih.
Měli jsme také - každý žák měl na balicím papíře svou poličku a vkládal tam "hrany knih" s názvem a autorem.
Jinou variantou je, když žáci prostě lepí "knihy" na balicí papír - zde mohou psát nejen autora a název, ale i nějaké podrobnosti, na kterých se dohodnete.
Choose a day to let kids wear their pajamas to school  and bring in their sleeping bags. [7]
Pyžamový den - žáci se převléknou do pyžam a "uloží se do postele", kde si mohou "ještě chvilku číst před spaním".
Probuzeni jsou pak zdravou snídaní (v originálním textu se hovoří o mléku a sušenkách, já bych spíš volila müsli s jogurtem nebo mlékem).
Enlist students’ help in decorating your classroom to fit the setting of a book you’re reading together. [7]
Proměňte třídu podle prostředí zvolené knihy. Jak budou postupně knihou postupovat, mohou upřesňovat některé detaily.Bylo by vhodné pro společnou četbu jedné knihy.

Nové! 6 Ways Teachers Kill the Joy of Reading | Brilliant or Insane

Pokud chcete bezpečně odradit studenty od čtení, odeberte jim hned první (příjemný) úkol - možnost volby. Přikažte jim, co, kdy a jak mají číst.

Společné čtení jedné knihy může být dalším zabijákem, pokud nutíme studenty, aby četli všichni stejným tempem. Myslíte, že budou mít i stejné dojmy z četby?
...teachers shield kids from reading by eliminating student choice in favor of what they believe is “good” content.[9]
"Učitelé mohou zničit zájem dětí o čtení tím, že odstraní možnost výběru knihy a raději jim předloží seznam knih, o kterých jsou přesvědčeni, že by je děti měly přečíst."
Nechme žáky číst, co mají rádi. Ne každý je na takové úrovni, že dokáže ve 4. třídě přečíst a pochopit Robinsona.

Pokud usoudíme, že "na čtení není ve vašich hodinách dost času", čtenáře nevychováme. Věnujme denně (min. ale 3x týdně) 10 - 30 minut samostatnému čtení.

Oslavujte každou dočtenou knihu! 
Praktický příklad z článku: Když student mé třídy dočetl román, jsem vložil jsem jeho/její jméno a název knihy na prezentaci s názvem Oslava čtení. Tato prezentace běžela automaticky několikrát týdně ve školní televizi. Brzy za mnou začali chodit ostatní studenti a ptali se, zda by mohli být přidáni do prezentace, protože byli pyšní na své čtení.

Booktrack Classroom

Aplikace online (s možností stažení apps pro iPad i Android), kdy lze číst připravené knihy v angličtině s hudebním/zvukovým doprovodem NEBO tvořit své vlastní knihy.
Druhá varianta by se mi zdála pro 2. a 3. stupeň docela motivační.

Zdroje a citace

[1] HAUSENBLAS, Ondřej. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. Potřebují žáci v odborném školství zlepšovat čtenářské kompetence?. Dostupné z WWW: <http://www.nuov.cz/potrebuji-zaci-v-odbornem-skolstvi-zlepsovat-ctenarske>.

[2] Lidovky.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2011-05-17]. Jaké jsou nejlepší dětské knížky? Známe vítěze. Dostupné z WWW: <http://goo.gl/L7tG2>.

[3] ROBERTS, Jennifer. Free Technology for Teachers : FREE RESOURCES AND LESSON PLANS FOR TEACHING WITH TECHNOLOGY [online]. 2011-05-08 [cit. 2011-05-17]. Goodreads Makes Great Readers. Dostupné z WWW: <http://www.freetech4teachers.com/2011/05/goodreads-makes-great-readers.html>.

[4] LISA. Imagine This! : Innovate ideas for language and literacy [online]. 2010-01-01 [cit. 2011-05-22]. 3 ways to build a community for struggling readers. Dostupné z WWW: <http://www.imaginelearning.com/blog/index.php/2010/07/struggling-readers>.

[5] KRAMPLOVÁ, Iveta, Vladislav TOMÁŠEK a Martina VERNEROVÁ. Národní zpráva PIRLS 2011 [online]. 1. vyd. Praha: Česká školní inspekce, 2012, 32 s. [cit. 2013-10-26]. ISBN 978-80-905370-3-3.

[6] BAJER, L. (2014). Jak číst (populárně) naučné knihy | lukáš bajer. [online] Retrieved from: http://lukasbajer.cz/jak-cist-popularne-naucne-knihy/ [Accessed: 16 Feb 2014].

[7] WATSON, A. "7 ways to get students excited about reading -." The Cornerstone, 2014. Web. 24 Mar 2014. <http://thecornerstoneforteachers.com/2014/03/7-ways-get-students-excited-reading.html>.

[8] DKAPULER. (2014). Thoughts of a Cyber Hero: Booktrack Classroom. [online] Available at: http://cyber-kap.blogspot.cz/2014/06/booktrack-classroom.html [Accessed 1 Jul. 2014].

[9] BARNES, M. (2014). 6 Ways Teachers Kill the Joy of Reading. [online] Brilliant or Insane. Available at: http://www.brilliant-insane.com/2014/08/6-ways-teachers-kill-the-joy-of-reading.html [Accessed 31 Aug. 2014].

4 komentářů:

  1. U knihoven mi vadí, že jsou omezené knihami z oné knihovny. Mám pravdu? V poslední době uvažuji nad Facebookem. Ale Goodreads je stejně nejpropracovanější.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano. Do knihovny nemůžeš přidávat knihu jakou chceš. To je velký problém. Ale nevím, jestli to nejde v K4U, ten opravdu prozkoumaný nemám.
    Ano FB by nebyl špatný. Jen si myslím, že bude ještě chvilku trvat, než přesvědčíme studenty, že tam nemusí jen hrát, že se tam mohou také vzdělávat. Navíc je tu ta podmínka od 13 let...

    OdpovědětVymazat
  3. Mám dotaz - kdo má důležitější úlohu u rozvoje tohoto typu gramotnosti, rodič nebo škola? Mohu poprosit i o zdůvodnění odpovědi, díky.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za dotaz.
    Myslím, že se tady ale budeme pohybovat pouze v oblasti osobních názorů a dosavadních zkušeností - domnívám se, že ani odborníci neumí jednoznačně odpovědět.
    Mnohé názory zazněly v diskuzi na Metodickém portálu - http://diskuze.rvp.cz/viewforum.php?f=423
    Takže jen velmi stručně za mou osobu...
    Lásku ke knihám může nastavit RODINA; jestliže se v rodině nečte, učitel nic nezmůže. Naopak naučit strategie čtení musí ŠKOLA. Když se oba dva partneři sejdou na stejné koleji, vychovají čtenářsky gramotné dítě.
    PS: Jsem zvědavá, jak na tuto velmi stručnou charakteristiku budou reagovat ostatní čtenáři.

    OdpovědětVymazat

Upozornění: Váš komentář prochází schvalováním, mějte trpělivost, pokud se nezobrazí obratem. Děkuji Pavlína