13. 3. 2010

For the Love of Learning: Svalování viny na děti


Děkuji za pomoc na překladu i přínosný komentář J. D....




Už jste si někdy v duchu pomysleli: Přál bych si, aby se mě mí žáci přestali ptát "je to na známky"... Nedonutím své žáky dělat domácí úkoly... Žáci nejsou motivováni dělat věci, tak jak bych chtěl... Zdá se, že mají na mne nějaké nároky. Jako kdybych jim něco dlužil, aby pro mě něco udělali.
 Myslím, že velmi dobře se hodí tvrzení o "zametení si před svým prahem". Zkusme se vcítit do svých studentů. Jaké otázky si asi kladou oni? Zkusme potlačit skepsi (Zamýšlejí se vůbec nad svým vzděláváním?) a pokusme se hledat další a další cesty, které by propojily požadavky společnosti (tedy ty, se kterými musíme pracovat) a studentů.

Jestliže se studenti zaměřují na známky, může to být z dobrého důvodu. Jestliže známkujete, a ta známka se "hodně" počítá (je důležitá) a drasticky by zazáhla život studenta, tak mají právo se na známky zaměřovat. A neupínají se na známky, protože učitel je nutí na známky se zaměřovat? Mám řešení. Přestaňme známkovat a žáci se nebudou rozptylovat známkami a zaměří se na učení.

Odvážný argument pro slovní hodnocení. Kolik ještě takových výkřiků bude třeba, aby učitelé pochopili? Ano, jsem zastáncem slovního hodnocení. Prozatím jsem si ho prosadila ve výchovách (tj. HV, VV, TV, PČ na 1. stupni v 1. třídě) a světe, div se, nikomu ty známky nechybí! 

Ano, slyším odpůrce:

  • To jsou ještě malé děti, ty jde lehce "zblbnout"! - Tak jo, pojďme pěkně od prvních ročníků zavádět slovní hodnocení...
  • Ve výchovách zas až tak o moc nejde, ale co čeština, matematika, ...? - Uznávám, že děti mají radost z každé jedničky, kterou získají. Ale s odstupem - není to jen proto, že se o známky zajímá rodina? Ruku na srdce - kolikrát jste se zeptali svých potomků Co se ti v té písemce povedlo? A kolikrát: Jak dopadla ta písemka (překl. Jakou známku jsi dostal)?
  • Velmi časově náročné pro učitele! - Ano, to musím přiznat. Je mnohem rychlejší zapsat si 20 známek než 20 slovních hodnocení. Ale se vzrůstajícími možnostmi techniky (ICT) to začíná být jednodušší. Vytvořím si tabulky, zkratky, které lze kopírovat, jednoduché vzory vět, které podle potřeby obměňuji... A navíc, kdo řekl, že je třeba zapisovat do ŽK? Jak si nastavíte možnosti hodnocení v švp, tak ho máte. A tak - buďme "in" a publikujme hodnocení přes web!
Jestliže se žácí vzpírají domácím úkolům, možná z dobrého důvodu.  Výzkum ukazuje, že není jakýkoliv důkaz o tom, že existuje teoretický přínos domácího úkolu. Výzkum dále ukazuje, že není žádný čistě teoretcký přínos domácích úkolů před střední školou. A dokonce i na úrovni střední školy, výzkum jen ukázal propojení mezi lepším prospěchem a vypracovaným domácím úkolem (pozn. lepší známky není to samé jako vzdělanost).
Ve zkratce, možná že problémy s úkoly jsou dány tím, že je zadáváte.

Wow! To jsou slova do pranice!
Úkoly je další evergreen diskuzí mezi učiteli, žáky, rodiči a veřejností obecně. Každý učitel hledá "zlatou střední cestu", každý nalézá hranice někde jinde.
Mohu se pouze podělit o své zkušenosti...

V první třídě je nezbytně nutné, aby děti doma četly a četly. V hodinách se to vše nestihne tak, aby měl každý žák "svou chvilku" ke čtení. Máte 20 dětí ve třídě ... každé by mělo číst nahlas ... nelze číst celých 45 minut ... hm, velký oříšek pro každého učitele. A tak děti doma číst musí.

Proto bych se přimlouvala za úkoly, které dítěti konkrétně pomohou docvičit učivo tak, aby dosáhlo požadované úrovně.
Možná by nebylo špatné vytvořit si kontrolní otázky, které bychom si položili dřív, než žákovi/žákům zadáme zvolený úkol:

  • Je látka dostatečně procvičena, aby žák úkol zvládl?
  • Potřebuje tento žák ještě dále procvičovat učivo, které je obsaženo v úkolu? Nebyl by lepší zadat (pokud tedy vůbec) nějaký problémový úkol?
  • Budu mít čas úkol pečlivě překontrolovat? - především u starších žáků je tato otázka důležitá!

Určitě jsem nevyčerpala všechny otázky. Uvítám, když další přidáte v komentářích...
Přiznávám, není to vždy v lidských silách individuálně zadávat úkoly každému žákovi ve třídě.

Dovolím si teď použít komentář, který mi k tomu kamarádka připsala:

V USA jsou body za domácí úkol přičítány k bodům celkem, tzn. že pokud máš úplně všechny domácí úkoly, tak ty body ti nepatrně mohou zlepšit prospěch, nebo naopak, pokud nemáš úkoly, může ti to prospěch zhoršit, mají tady bodový systém na procenta. 

Jak by byl takový model realizovatelný u nás - na základních školách? 

A několik šokujících závěrečných myšlenek:
Jestliže se vaši studenti neučí s láskou nebo se zdá, že nemají vnitřní motivaci k tomu, aby udělali, to co po nich chcete, pak jedna z následujících dvou věcí bude pravdivá...  
To, co po nich chcete, není hodno jejich vnitřnímu zájmu. Takže ten pracovní list nebo kniha mohou být mrháním času. Jestliže byl na studenta vyvíjen tlak "vnější motivace", pak je logicky oslabena jsou oslabeny jeho vnitřní motivační cíle.  
Učitelé a rodiče hrají drahou hru, když používají umělé úplatky a hrozby, aby donutili studenty podrobit se jejich požadavkům.

0 komentářů:

Okomentovat

Upozornění: Váš komentář se ihned zobrazí pro všechny návštěvníky stránek.