Začátkem února jsem se zúčastnila semináře přes portál Naučme.se, který byl věnován metodám rozvoje tvořivosti, resp. námětům, jak dosáhnout při brainstormingu ještě více (a kreativnějších) nápadů (o kreativitě také v příspěvku Kreativita a síla květin).
Nejsem odborník, ale ráda bych se o některé techniky podělila, protože je vnímám jako zajímavé pro učitele, který se nebojí dát žákům/studentům trochu víc prostoru pro kreativitu.
Lotosový květ (lotus)
Tato metoda se mi zdá jednou z nejjednodušších, proto bych ji viděla jako použitelnou už na 1. stupni. Navíc mi hodně připomíná myšlenkové mapy (více o myšmapách v samostatném příspěvku Používám myšlenkové mapy). Rozdíl je v tom, že je zde předem připravený počet polí (včetně jejich rozložení) a úkolem žáka je vše vyplnit.
Jako všechny brainstormingové metody (o brainstormingu s využitím technologií pojednává příspěvek Nástěnka: lístečky, brainstorming, diskuze...) vyžaduje kreativitu, tj. není vhodná pro opakování slovíček, vyplňování informací (znalosti), ale přeci jen je zde ten "bič" (daný počet polí, která je třeba vyplnit), a tak "nutí" žáky se opravdu snažit.
Samozřejmě bych s touto metodou začínala např. ve dvojicích, jednotlivce bych nechala jen v případě, že je žák opravdu šikovný. Přeci jen by někoho mohlo stresovat, že je třeba tolika nápadů.
Jak je vidět na zobrazení, tak nápady nemohou být ve formě vět, spíš slov či slovních spojení. Z toho plyne, že po chvilce tvorby, je třeba věnovat dostatečný čas na prezentaci nápadů těmi, kteří je chtějí sdělit třídě.
Obecně bych se přikláněla k následnému vystavení všech grafických organizérů (více o grafických organizérech v samostatném příspěvku), aby si žáci mohli prohlédnout nápady i těch, kteří nehovořili v hodině.
Organizér ke stažení/zobrazení:
- Google malování - náhled, kopie do vašeho Google Disku.
- Tabulkový vzhled stáhnete z webu Edgalaxy.com.
Metoda náhodného vstupu
Metoda, která pracuje především se slovy.
Vezmete jakýkoli text (knihu, časopis...), ideálně takový, který vůbec nesouvisí s tématem, ke kterému budete chtít hledat nápady. Náhodným listováním a "zapíchnutím prstu" získáte 3–5 slov, která budou výchozími pro vaše přemýšlení.
Následně se věnujete tématu a pokoušíte se v souvislosti s náhodně vybranými slovy vymýšlet nápady k tématu.
Ukázka:
Tématem byl nový typ květináče. Náhodná slova: hněv, syn, učitel.
False Faces
Metoda, která vyžaduje už nějaké vstupní životní zkušenosti a která pracuje většinou s celými větami.
Základem je formulovat si pro sebe ke zvolenému tématu ustálené formy, strategie, postupy. Následně k nim pak hledáte "přesný opak".
Ukázka:
Tématem byly přednášky na VŠ.
Ustálené strategie, aneb Jak to obvykle bývá:
Nápady na změnu:
ad 1. Přednášející má tablet a promítá v pohybu. Přednášející nesmí mluvit, smí jen ukazovat nebo psát; mluví studenti.
ad 2. Studenti sedí doma, vše je přenášeno online. Studenti ovládají prezentaci; vyučující musí reagovat slovem.
ad 3. Prezentující musí každých 5–10 minut položit otázku, odpovědi získává online s využitím hlasování přes internet. Exitky po každých 30 minutách (také online) (více o exitkách v příspěvku Formativní hodnocení).
... a navíc: Při zkoušení se ptá student, učitel odpovídá. Bude umět student klást relevantní otázky ke zvolenému tématu zkoušky?
Kdy a jaké metody používáte vy ve svých hodinách?
