Za chvilku se už obejdu bez RSS

Volný čas není nafukovací, zato nových zdrojů informací se na nás hrne čím dál tím víc. Co s tím? Pokud nechci ztratit přehled o novinkách ve svém oboru, budu muset co nevidět změnit taktiku. Jak?

Na úvod několik základních informací aneb Slovníček

• RSS - formát, který umožňuje sledovat novinky na zvolené webové stránce. Podrobněji v článku RSS aneb když je Rozhodně důležité Sledovat a Sdílet.
• PLN - "personal learning net" - osobní vzdělávací síť, tj. okruh lidí, které sledujete (ideálně je to vzájemné), komunikujete spolu a sdílíte své (pracovní) zkušenosti. Podrobný popis, jak může taková PLN fungovat na sociální síti Twitter v článku Twitter - jak shromažďuji informace a jak jej využívají učitelé v zahraničí.
• Twitter - sociální síť, v Česku zatím není příliš rozšířená (ale zlepšuje se to). O Twitteru jen v dobrém v článku Co mi Twitter dal a vzal.

Bez RSS ani ránu aneb Jak to všechno stíhat?

Postupem času jsem do RSS čtečky nasbírala dobře přes sto opravdu zajímavých zdrojů (webů, blogů), které mě posouvají dál a udržují mě "v obraze". Ale už podle jejich počtu je jasné, že kdybych denně měla přečíst cca 120 příspěvků (ano, tolik ta "moje stovka" vyplodí za 24 hodin - a někdy je i veseleji), asi bych nedělala odpoledne a večer nic jiného. Takže nastává první filtrování - podle názvu. Je tu samozřejmě riziko, že "odkliknu" jako přečtený i článek, který je zajímavý jen proto, že mě jeho název nezaujal. Pak přichází druhé filtrování - zběžné pročítání podle úvodních řádků. To stále ještě zvládám ve čtečce. Teprve poté si rozkliknu články, které si opravdu chci pročíst nebo alespoň prohlédnout a následně třeba dát do záložek.

Jak je zřejmé podle popisu, i tak je to poměrně zdlouhavá záležitost a nejsou výjimkou dny, kdy takto strávím 60 - 90 minut. 

To není všechno - na řadu přichází Twitter

Po prohlédnutí, vytřídění a pročtení příspěvků ze čtečky by měla nastat další "šichta" - prohlédnout si příspěvky na Twitteru - tedy příspěvky těch, které sleduji na této sociální síti. Nechci unavovat čísly, ale v tuto chvíli sleduji 635 profilů - některé profily jsou ryze české a sleduji je místo aktuálních zpráv, ale většina profilů jsou opět zahraniční učitelé, kteří na této síti sdílejí své postřehy, zajímavé články a odkazy.

Takže je poměrně jasné, že prosté sledování streamu nepřichází v úvahu, příspěvky přibývají geometrickou řadou a nezastavují s v žádnou denní dobu. 

Nabízejí se dvě řešení

Paper-li

Do aplikace se přihlásíte prostřednictvím sociální sítě (v mém případě tedy přes Twitter). Aplikace pak automaticky vytváří jakýsi kompilát tweetů, které se na vašem profilu objevují nebo které sami publikujete. Také máte možnost vygenerovat si "noviny" obsahující nejzajímavější příspěvky obsahující jeden zvolený tag (a nebo můžete vyhledávat prostě podle tématu, např. education apod.).

Proč jsem u této aplikace nezůstala?

• Neustále mě obtěžovala emaily - a to i v případě, kdy jsem smazala svůj profil.
• Uspořádání mi příliš nevyhovovalo - formát novin byl pro mne nepřehledný a vyžadoval další klikání, abych si prohlédla podrobněji zvolenou sekci.

Tweetedtimes

Opět k přihlášení využijete svůj profil na Twitteru. Po chvilce se vám nabídne výběr z vašeho streamu. Co je však důležité - seřadí je podle tzv. score. Toto bodové ohodnocení získávají příspěvky prostřednictvím dalších sdílení prostřednictvím profilů, které sleduji a jejich profilů. Takže např. článek s nejvyšším skóre je ten, který nejvíc lidí z mé nebo jejich PLN sdílelo:

Jinými slovy - moje PLN (lidé, které jsem si sama vybrala jako zajímavé, a proto je sleduji) mi prostřednictvím aplikace vygenerovala články, které bych neměl určitě přehlédnout 

Navíc mám možnost si nastavit zobrazení, které mi bude maximálně vyhovovat...

PS: Pokud se chcete podívat na mou stránku, pak prosím, je veřejná.

Závěr

Zdá se, že už nebudu muset sama procházet desítky odkazů na články, protože kvalitním výběrem své PLN získám minimálně první filtr (viz výše) - využiji k tomu Tweetedtimes -  a já budu mít víc času na pročítání článků.

Trochu mi to připomíná rčení "sedm jednou ranou". A vám?