Zobrazují se příspěvky se štítkemmoderní technologie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmoderní technologie. Zobrazit všechny příspěvky

25. 6. 2016

Vzdělávání s Twitterem (doplněno)

[25.6.2014] Není až takový problém nahlédnout do tajů technologií a aplikací, větším zádrhelem může být JAK to vše smysluplně využít ve výuce.

Nabízím několik tipů, jak v zahraničí využili učitelé Twitter - ať už ke komunikaci se studenty, organizaci výuky či rozvoji dovedností a znalostí svých studentů v rámci daného předmětu...

Aktualizace:
  • [12.1.2015] Dialog přes Twitter? Proč ne...
  • [26.5.2016] 4 důvody, proč používat Twitter ve výuce (odkaz na článek ve Spomocníkovi)
  • [25.6.2016] Doplněna obměna pro rychlou zpětnou vazbu z přednášky.

Rychlé zjištění získaných znalostí z lekce, šeptání pro nesmělé

Učitel položí zásadní otázku k učivu a žáci prostřednictvím svého účtu odpovídají. Důležité je, aby byly všechny odpovědi propojeny jedním hashtagem. Ideální pro větší počet studentů, viz [3].
Tato aktivita vyhovuje především studentům, kteří by se nedokázali mezi svými spolužáky prosadit - navíc takto mají možnost odpovědět všichni.

Nové! Obměna: v polovině (a na konci) přednášky/hodiny (cca po 20 minutách) se zastavte a požádejte žáky o zásadní shrnutí dosavadního výkladu formou tweetu. Získáte tak okamžitou zpětnou vazbu, jak žáci rozumí výkladu.

Doporučení: Učitel sleduje odpovědi na monitoru. Zobrazí prostřednictvím dataprojektoru až poté, co všichni žáci (nebo většina) odpoví.
K zobrazení streamu můžete využít tuto aplikaci: http://twijector.com/

ukázka aplikace vhodné pro zobrazení tweetů prostřednictvím dataprojektoru - http://twijector.com/

Rozvoj komunikačních dovedností

Žáci mohou komunikovat v cizím jazyce - 140 znaků není tak moc. Takže postačí pouze vyhledat třídu/učitele, který bude spolupracovat v zahraničí. Následně si pak mohou studenti mezi sebou sdělovat obecné informace, popř. každý měsíc se bude věnovat jednomu zvolenému tématu.
Učitel cizího jazyka může také sdělovat informace, zadávat úkoly apod. (samozřejmě že v cizím jazyce).

Komunikace v mateřském jazyce se může zaměřit na argumentaci, spisovné vyjadřování apod. Ideální je např.
  • vyjádření názoru na přečtenou knihu;
  • komentář ke sdílenému materiálu k výuce (odkazu, videu, fotografii, textu);
  • tematická komunikace nad problémem;
  • obhajoba názoru...


Hra: Slovo na Twitteru

Zadejte žákům slovo/slovní spojení. Jejich úkolem bude:
  • vytvořit větu o daném počtu slov, která bude obsahovat i dané slovo;
  • vysvětlit význam tohoto slova opisem;
  • vytvořit krátkou báseň s daným slovem;
  • napsat daný počet slov, které se zadaným slovem souvisí (tematicky, vhodné např. do výuky dějepisu, vlastivědy, přírodovědy apod.);
  • pětilístek...

Zeměpis s Twitterem

Podmínkou úspěšného využití jsou:
  • profil učitele na Twitteru;
  • dataprojektor nebo interaktivní tabule ve třídě;
  • připojení na internet;
  • mapa světa a špendlíky (nebo jiné pomůcky k označování míst na mapě).
Jennifer napsala první "tweet", kde pozdravila a vyzvala všechny své čtenáře, aby napsali, kde zrovna jsou. Samozřejmě přidala jedinečný "tag", aby se odpovědi daly dobře vypátrat. A pak čekali...
Po chvíli se začaly zobrazovat odpovědi - a žáci na mapě světa označovali místa, ze kterých se jim čtenáři ozvali.


Zjišťujeme aktuální informace z konkrétních zdrojů

Kathy Cassidy popisuje v svém blogovém příspěvku[6], jak spolu s žáky cíleně sledovali konkrétní Twitterové účty v souvislosti s tím, jaké učivo s zrovna probíralo.
Od učitele to tedy vyžaduje v závislosti na oblast výuky propátrat Twitter a vytipovat zajímavé účty, které jsou jednak živé, aby v potřebných intervalech přibyl alespoň jeden tweet, a jednak takové, které podávají informace, se kterými  lze v hodině pracovat.

Pozn.: Asi bychom měli trochu v českém rybníčku problém najít vždy nějakou společnost nebo ZOO (o té konkrétně Kathy hovoří), která  je takto aktivní. Napadá mě, že možná na FB by tato aktivita byla trochu zajímavější.

Začínáme s Twitterem v 1. období

Nabízím vám tři zajímavé aktivity (včetně jedné "bezpočítačové"), jak si s Twitterem pohrát už v letech na ZŠ. Všechny vychází z prvotní podmínky, že účet je tzv. třídní a spravuje jej učitel, který jej také vytvořil. Příspěvky vkládají žáci pod dozorem učitele.

Zahrajte si s jinou třídou jednoduchou hru - třeba Uhodni číslo

Samozřejmostí k takové aktivitě je:
  • zkontaktovat třídu, která s vámi do toho půjde (zde je ukázka, že takový přehled není náročné vytvořit - stačí Google formulář a sdílená tabulka)
  • mít třídní profil na Twitteru (ne osobní, jak doporučují opakovaně zahraniční učitelé)
  • najít si čas na nejen hádání čísel, ale také na vyhodnocení a zadávání
  • oba partneři používají jeden dohodnutý hashtag
Shodným znakem je, že žáci pracují jako kolektiv, tj. tweety se zobrazují přes dataprojektor nebo interaktivní tabuli. Podle záznamu jednotlivých tweetů je patrné, že se jedná o aktivitu, která vyžaduje minimálně 2x denně připojení na Twitter, odpovídání a současně specifikaci pomocí otázek, aby se třída dobrala hledaného čísla. Každý partner tedy současně hádá i odpovídá na otázky.

Učte se tweetovat prostřednictvím hry Věděli jste, že...?

Další pěkná aktivita, kterou Kathy popisuje ve svém blogu[6] je hra, kdy děti vymýšlely otázku ve formátu Věděli jste, že Santa...? Důležité je opět zadat dohodnutý hashtag a současně je důležité, aby se děti učily do tweetu podepsat.

Protože vše probíhá pod dozorem učitele na jím vytvořený profil třídy, nejsou porušovány žádné zákony (jinak lze na Twitteru vytvořit samostatný účet až od 13 let jako u většiny soc. sítí) a děti mají možnost seznámit se s tímto prostředím zcela bezpečně.

Nástěnkový Twitter

Možná byste mohli začít zcela bez technologií a takový svůj Twitter si vytvořili na nástěnce. Snadno tak žákům vysvětlíte systém sociální sítě, princip 140 znaků a hashtagů...
Inspiraci, jak by mohla taková nástěnka vypadat, najdete zde nebo zde.

Využijte k dialogu

Marija Petreska nabízí ve svém článku Swaying Tweets několik nápadů, jak Twitter využít ve výuce. Nezapomíná (a to je dobře) hned v úvodu upozornit na fakt, že Twitter mohou používat žáci až od 13 let (učitel mladších žáků by tedy měl požádat rodiče o schválení / autorizaci účtů žáků).
Zaujaly mě nápady, které souvisí s dialogem dvou žáků. 

Základem je, že žáci dostanou přidělený hashtag a netuší, s kým si budou "povídat". Jejich úkolem je tedy zjistit, "kdo je na druhé straně". Samozřejmě musí být jasně daná pravidla, aby vše neskončilo jedním tweetem, kdy žák prozradí své jméno.

Napadly mě další obměny:
  • Jeden z dvojice má ještě k dispozici učebnici / encyklopedii a jeho partner v dialogu má uhodnout, za jakou historickou postavu se vydává.
  • Oba komunikují v cizím jazyce.

Nové! 4 důvody, proč používat Twitter ve výuce

Rozhodnete-li se zařadit do výuky technologie, možná by vám mohla pomoci vlastní zkušenost učitelky páté třídy newyorské Heathcote Elementary School Christine Boyer, kterou zveřejnila na svém blogu pod titulem 4 Reasons I Use Twitter in My Classroom. Samotný název napovídá, že je velmi častou uživatelkou Twitteru (@5Boyer).[8]

Napadají vás nějaké další náměty, jak by mohli žáci komunikovat přes Twitter? Napište do komentářů.

Zdroje:

[1] WERSCHOOR, J. 2010. Teaching Geography with Twitter. [online] Available at: <http://jenverschoor.wordpress.com/2010/10/29/teaching-geography-with-twitter/> [Accessed 30. 10. 2010].

[2] STAFF, T., 2012. 60 Ways To Use Twitter In The Classroom By Category. [online] Available at: <http://www.teachthought.com/social-media/60-ways-to-use-twitter-in-the-classroom-by-category/> [Accessed 21 Apr. 2014].

[3] RANKIN, M. 2009. The Twitter Experiment at UT Dallas. [online] Utdallas.edu. Available at: <http://www.utdallas.edu/~mar046000/usweb/twitterconclusions.htm> [Accessed 21 Apr. 2014].

[4] MILLER, S. 2009. 50 Ways to Use Twitter in the Classroom. [online] TeachHUB. Available at: <http://www.teachhub.com/50-ways-use-twitter-classroom> [Accessed 21 Apr. 2014].

[5] WIDRICH, L. 2011. 5 Cool Ways of Using Twitter In Classrooms | Social Media Today. [online] Socialmediatoday.com. Available at: <http://socialmediatoday.com/leo-widrich/375480/5-cool-ways-using-twitter-classrooms> [Accessed 21 Apr. 2014].

[6] CASSIDY, K. 2014. Five Ways to Start Connecting Your Classroom. [online] Available at: <http://kathycassidy.com/2014/06/23/five-ways-to-start-connecting-your-classroom/> [Accessed 25 Jun. 2014].

[7] PETRESKA, M. 2015. Marija Petreska: Swaying Tweets. [online] Available at: <https://microsoftedu.wordpress.com/2015/01/03/marija-petreska-swaying-tweets/> [Accessed 11 Jan. 2015].

[8] ČERMÁKOVÁ, Lucie. 2016. 4 důvody, proč používat Twitter ve výuce. [online]. Available at: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20897/4-DUVODY-PROC-POUZIVAT-TWITTER-VE-VYUCE.html>. ISSN 1802-4785. [Accessed 26 May 2016].

[9] COUROS, George. 2016. 6 Ways to Use Twitter To Enhance In-School Professional Learning. [online] Available at: <http://georgecouros.ca/blog/archives/6388>. [Accessed 25 Jun. 2016].

28. 4. 2016

Stručně v odkazech 04/28/2016: Quizizz

Quizizz

"Pro děti je to zábavné soutěžení, ale i učení a pro nás informace, co máme ještě procvičit a k jakému tématu se popřípadě vrátit. V těchto platformách lze vytvořit jakékoliv téma, které se vám hodí do vámi vyučované hodiny. A ještě jedna důležitá informace, obě platformy jsou zdarma. Myslím, že stojí za vyzkoušení!"


Posted from Diigo. The rest of my favorite links are here.

Ilustrační obrázek:

G., Alberto. flickr.com: Exam [online]. 2011-06-17 [cit. 2016-04-29]. Dostupný pod licencí CC-BY na WWW: <https://www.flickr.com/photos/albertogp123/5843577306/>.

19. 4. 2016

Stručně v odkazech 04/19/2016: M. Khas: Hudebka s QR kódy

Miloslav Khas: Hudebka s QR kódy


ilustrační obrázek
"Jak už jsem psal několikrát, baví mě nacházet možnosti propojení technologií s nejrůznějšími předměty. A ani hudebka není v tomto směru výjimkou. IT technologie v hudební výchově samozřejmě nejsou nic neobvyklého. Například server Youtube je dnes velmi oblíbený. Obrovské množství písní s texty připravených ve stylu "plug&play" bývají pochopitelným lákadlem. Existuje také například řada notačních programů. Ale o tom třeba zase někdy příště. Mým cílem bylo zapojit při hodině mobilní zařízení, práci ve skupinkách, poslech, práci v Google dokumentech a práci s QR kódy. Nejednalo se o tematickou hodinu, ale spíše o zjištění všeobecného přehledu z hudební výchovy žáka deváté třídy." [1]
Posted from Diigo. The rest of my favorite links are here.

Zdroje:

[1] Khas, M. (2016). Miloslavkhas.blogspot.cz: Hudebka s QR kódy.  [online]. [cit. 2016-04-20]. Available at: <http://miloslavkhas.blogspot.cz/2016/04/hudebka-s-qr-kody.html>.

OpenClipartVectors. Pixabay.com: [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: <https://pixabay.com/en/code-scan-qr-code-handy-phone-156629/>.

9. 2. 2016

Mystery hangout aneb Odkud vlastně jsou? (doplněno)

Během prázdnin se mi podařilo při hledání něčeho úplně jiného (jak už to tak bývá) narazit na Google+ komunitu, která se jmenovala Mystery hangout for schools. Název byl dostatečně záhadný, takže jsem neodolala a podnikla další pátrání, čím by se tahle komunita mohla zabývat. Zjistila jsem, že v Mystery hangoutu jde o to, že se dvě školy v předem dohodnutý čas sejdou a žáci se pomocí otázek, na které se dá odpovědět jen ano nebo ne snaží jako první uhodnout, ze které země a z jakého města v té zemi druhá škola je. Rozhodla jsem se, že tohle určitě musíme zkusit.
V době, kdy už jsem věděla svůj letošní rozvrh, jsem do komunity napsala, ve které dny a hodiny mám o hangout zájem. Ozvali se učitelé, kteří by taky měli o hangout zájem a začalo domlouvání, kdy se hangouty uskuteční. Měla jsem pochybnosti, zda chápu dobře, jak při přípravě hangoutu postupovat. Také s tím mi učitelé, kteří už s hagnoutem měli zkušenosti, pomohli - odkázali mě na tento dokument, který popisoval role, které žáci během hangoutu mohou mít, možné otázky apod. Náš historicky první hangout byl domluven na 19.9. na dvanáctou hodinu. Při přípravě jsme si rozdělili role a vymýšleli otázky. Žáci pracovali v Google dokumentu, kam otázky zapisovali. Ve vymýšlení otázek pak pokračovali i doma. Ukázalo se, že pro nás nebylo lehké otázky vymýšlet, jednak trochu vázla angličtina a jednak, protože jsme neměli žádné zkušenosti, nedokázali jsme vymyslet otázky, které by nám pomohly s eliminací zemí. Takže z mého pohledu byly otázky velmi náhodné, tak jak žákům přicházely na mysl. Rozhodla jsem ale do jejich otázek nezasahovat, doufala jsem, že po proběhlém hangoutu provedou nějakou reflexi a pro příště své otázky upraví. Také jsme se rozhodli o našem hangoutu informovat i prostřednictvím Twitteru, takže jsme založili třídní účet a vymysleli hastag (#9A_mystery_hangout), podle kterého bude možné to, co se během našeho hangoutu dělo, později vyhledat. V téhle přípravné fázi mě velmi mile překvapilo, že žáci projevovali opravdový zájem, připravovali se i doma a dokonce mi pomáhali řešit potíže, které se vyskytly při zakládání twitterového účtu (nakonec jsme zjistili, že tagy twítů nelze vyhledat, pokud si ten, kdo twítuje, nedoplní do profilu fotografii). Twitter jsme zvolili proto, že umí vytvořit widget, který po vložení do stránek ukáže nástěnku twítů, která uvedly určený tag. Tím jsme vlastně získali jakýsi záznam toho, co a kdy jsme uhodli. Nastal den D. A komplikace hned od rána, když se ukázalo, že se něco děje s wifi připojením. V některých místech ve škole byl signál velmi slabý, dokonce občas vypadl úplně. Přestávky jsem tedy trávila tím, že jsem hledala nějaká místa, kde by náš hangout mohl proběhnout. Když jsme se se žáky sešli na hodině, byli jsme všichni trochu nervózní. Povede se spojení? Budeme jim rozumět? Budeme umět na jejich otázky odpovědět? A pak už tu byla dvanáctá hodina a hangout začal. Nervozita opadla a začaly padat otázky. Připravené a i na místě vymyšlené (paráda). Poměrně brzo jsme uhodli zemi, ze které druhá škola byla. Švédsko. Ale pak jsme se trochu zadrhli a naši spoluhráči uhodli naši zemi. A další jejich otázkou bylo, zda jsme z hlavního města. A bylo to. Uhodli dříve než my. Měli ale připravené nápovědy, které nám postupně dávali, třeba že jejich městu se říká bramborové město, že začíná na A, že je 50 km na severovýchod od Göteborgu apod. A co se dělo u nás? “Hele, tady v tom atlase to není dost podrobné.” (myšlen takový ten běžný školní atlas). “Tak tam dej Google mapy.” “No jo, ale jak poznám 50 km?” “Tam je někde měřítko.” “Najděte někdo něco o tom bramborovém městě.” A uprostřed toho chaosu vypadla wifi. “Jé, teď se nedozvíme, odkud jsou.” Zklamané tváře. Nebudu vás napínat, nakonec jsme se těsně před zazvoněním připojili, sice jen se zvukem, ale dozvěděli jsme se odkud jsou, byl to Alingsäs. Do rozloučení nám zazvonilo. Myslím, že za celou dobu, co učím, jsem nezažila, aby mi žáci, když ze třídy odchází, řekli, že děkují. A prý kdy to budem dělat zase? Během hangoutu jsem stihla udělat pár fotek a paní učitelka ze švédské školy taky. Dokonce ještě během odpoledne napsala se žáky krátký článek o tom, jak to probíhalo u nich. Myslím, že máme co zlepšovat. Třeba nápovědy, které bychom dávali našim spoluhráčům, pokud bychom my uhodli dřív, jsme neměli připravené vůbec. Nebo práci s mapou. Nebo “logiku” otázek. Ale žáci během hodiny mluvili anglicky. Spolupracovali. Dodrželi své role. Naučili se nová slovíčka. Vyzkoušeli si využití technologií ve vyučování. Byli motivovaní. Sečteno a podtrženo - jdeme do toho zase, 17.10. se školou z velmi vzdálené země. Jednou to jako první uhodnout musíme. 
 Zažila a pak o tom všem napsala Petra Boháčková

Nové! Videokonference s neznámou třídou ve výuce angličtiny

"V loňském školním roce jsme zkusili i asynchronní Hangout. Se školou z Kanady jsme si vyměnili předem natočená videa (pět otázek a deset nápověd), po určitém čase jsme si vyměnili videa s odpověďmi a prvními pokusy o uhádnutí. Takováto výměna probíhá dokud třídy neuhodnou, odkud je druhá třída. V této variantě se učitel vyhne situacím, kdy musí bezprostředně v cizím jazyce reagovat ve videokonferenci, pro mnohé se tak může jednat o variantu jednodušší. Žáci ale přicházejí o prvek bezprostřednosti." [1]

Citace:

[1] BOHÁČKOVÁ, Petra. Videokonference s neznámou třídou ve výuce angličtiny. Metodický portál: Články [online]. 07. 12. 2015, [cit. 2016-02-07]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/20537/VIDEOKONFERENCE-S-NEZNAMOU-TRIDOU-VE-VYUCE-ANGLICTINY.html>. ISSN 1802-4785.

7. 2. 2016

RSS aneb když je Rozhodně důležité Sledovat a Sdílet (doplněno)

Zdrojů, které si zaslouží, abychom je měli stále pod dohledem, je velké množství. RSS čtečka vám ušetří spoustu času a přitom vám neunikne nic ze stránek, které vás zajímají.
V tomto příspěvku se budu věnovat uživatelům, kteří pracují na jednom počítači a kteří hledají co nejjednodušší cestu jak sledovat své oblíbené zdroje.
PS: Ameriku nechť objevují jiní. Mně postačí, když dám návod/námět kolegům-učitelům, kteří s technologiemi zápasí tak jako mnozí z nás. :-)

Hlasovací systémy (Socrative, Kahoot) a online webinář skupiny GEG učte s námi (aktualizováno)


Používáte ve výuce “hlasovátka” ve spojení s interaktivní tabulí? Nabízím vám variantu, ke které není třeba ani interaktivní tabule (dokonce není nutný ani dataprojektor) ani kufřík s hlasovacími zařízeními.

Aktualizace:

[28.10.2014] 28. 11. 2014 proběhl online webinář, který připravila skupina GEG Učte s námi spolu s lektorem Lukášem Bajerem. Informace a potřebné odkazy pro zhlédnutí záznamu najdete níže v příspěvku nebo na webu Učte s námi.
Alternativní aplikace - Kahoot. Více v závěru článku a v odkazech.

[23.2.2015] O aplikaci Kahoot podrobněji informoval Učitelský spomocník na Metodickém portálu RVP.CZ. Přinášíme dvě citace a odkaz na celý článek.

[13.12.2015] Aplikaci Socrative použil kolega L. Klubal při testování v matematice. Podívejte se na výběr zajímavých postřechů a odkaz s podrobným návodem.

Socrative

Pro použití hlasovacího systému Socrative stačí mobil, tablet nebo notebook v rukou žáka, instalovaná aplikace a připojení na internet (= školní wifi).

Výhody aplikace

  • pro všechny platformy (Android, iOS, online na počítači)
  • plně nahradí “hlasovátka”
  • rychlé ovládání - lze vytvořit hlasování prakticky kdykoli v průběhu hodiny (vhodné třeba pro exitky)

Nevýhody

  • nutná wifi nebo jiné připojení na internet pro mobilní zařízení

Možnosti

  1. Učitel vytvoří v rámci přípravy na hodinu test. Ten je ovládán buď žákem (podle jeho tempa odpovídání) nebo řízený učitelem. Otázky, které lze pokládat, jsou typu pravda/lež nebo výběr z možností A - F.
  2. Učitel jedním kliknutím vytvořií univerzální hlasování v průběhu hodiny a otázky klade ústně (opět možnosti: A - F nebo pravda/lež).
Výsledky vlastní aktivity (nebo aktivity třídy - role učitel - info kdo odpovídal a jestli je to správně nebo ne) lze zaslat na email.

Záznam webináře GEG Učte s námi



Socrative a desetiminutovka v matematice (učitelův hack č. 1) | Moderní výuka

"Jak využít Socrative v matematice? Třeba si vytvořit rychlou písemku a využít toho, že ihned po ukončení testu máte k dispozici opravené výsledky a můžete je s žáky rozebrat. Během testu máte k dispozici přehlednou tabulku s výsledky žáků a můžete jim poradit, přibrzdit zbrklého žáka, vysledovat obtížný příklad, zkrátka přizpůsobit písemku okamžitě podle situace." [5]

Další citace z článku, která mě zaujala:

A proč jsem to vlastně dělal? Jaké jsou výhody proti normální písemce? Já vidím zejména tyto:
  • mám neustále přehled o tom, jak kdo řeší, kolik má chyb, takže můžu pomoct slabším a zbrzdit zbrklé žáky;
  • u tří obtížnějších příkladů jsem mohl napovědět a nechat je znovu zapřemýšlet, aby si příklad přepočítali znovu (to je vidět v tabulce v prvních třech sloupcích);
  • zejména u slabých žáků jsem cíleně sledoval jejich postup a občas zasáhl do řešení. Hodně jim to pomohlo.
  • ihned po ukončení testu jsem promítnul jejich úspěšnost a řekl výsledky. Každý věděl, kde má rezervy a co si má doma zopakovat. Já do příští hodiny vím, na koho se zaměřit.
  • kompletní výsledky mám uložené automaticky na Google disku. Podobný test dám ještě v paralelní třídě a můžeme srovnat výsledky. [5]

Nové! Socrative – a jde to i bez techniky

"A co když selže technika? Nemáte dost tabletů pro žáky, zlobí připojení k Internetu, prostě jakýkoliv problém, kdy nemůžete připravenou písemku použít? I pro tento případ má Socrative řešení." [6]

Kahoot

"Kahoot is a new quiz and survey creation tool that will work on any device. It allows teachers to set up and run multiple choice quizzes which their students can then answer via any device that has a web browser. In many ways it’s a lot like one of my favourite tools, Socrative." [3]
Registrace je zdarma, kvíz vytvoříte snadno a rychle. Studentům pak předáte jen PIN kvízu, který zadají na svém zařízení přes webový prohlížeč.

Kahoot! – multiplatformní online odpovídač

"Po skončení kvízu mohou žáci (v rámci systému) ohodnotit daný kvíz a poskytnout zpětnou vazbu, jak se jim aplikace Kahoot! líbí, zda se něco naučili a jak se během kvízu cítili. Kromě této systémové zpětné vazby, která se nabízí po skončení každého testu, jsem poprosil žáky o zodpovězení 3 dalších otázek ke zjištění doplňujících informací. K vlastní tvorbě žáků jsme se z časových důvodů zatím nedostali."
"Při řešení kvízu studenti používají své přístroje pouze jako hlasovací zařízení. Všechny důležité informace, otázky a odpovědi jsou zobrazeny hlavním počítačem na plátně. Tento přístup vytváří jedinečný zážitek, kdy žáci nejsou fixováni pouze na svá zařízení, ale musí sledovat, co se děje kolem nich, čímž se vytváří zdravá skupinová dynamika. Tato dynamika je posílena také tím, že po každé otázce jsou na plátně zobrazeny počty správný odpovědí, body a průběžné pořadí."[4]

Doplnit můžete také komentářem na Google Plus

... jako to udělala Lidka K. Pro zobrazení stačí klepnout na ikonu komentářů.

Zdroje a odkazy:

[1] "Socrative - class quizzes and polling via any device." 2012. 1 Sep. 2013 <http://www.whiteboardblog.co.uk/2012/04/socrative-class-quizzes-and-polling-via-any-device/>

[2] "Student Response on the iPad | Teaching With iPads." 2012. 1 Sep. 2013 <http://teachingwithipads.com/2012/04/student-response-on-the-ipad/>

[3] Nicholson, Danny. "Create online quizzes for any device with Kahoot!." Whiteboardblog.co.uk, 2013. Web. 28 Oct 2013. <http://www.whiteboardblog.co.uk/2013/10/create-online-quizzes-device-kahoot/>.

[4] Zlatohlávek, Petr. "Kahoot! – multiplatformní online odpovídač." Metodický portál: Články. 23. 02. 2015, Web. 23 Feb 2015. <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/19573/KAHOOT---MULTIPLATFORMNI-ONLINE-ODPOVIDAC.html>. ISSN 1802-4785.

[5] Klubal, L. Moderní výuka. (2015). Socrative a desetiminutovka v matematice (učitelův hack č. 1). 13 December 2015, <http://www.ipadvetride.cz/socrative-desetiminutovka-matematice/>.

[6] Klubal, L. Moderní výuka. (2015). "Socrative – A Jde To I Bez Techniky. February 7 2016. <http://www.ipadvetride.cz/socrative-jde-bez-techniky/>.

Ilustrační foto:

woodleywonderworks. flickr.com : Studying in math class [online]. 2012-10-13 [cit. 2015-12-16]. Dostupný pod licencí CC-BY na WWW: <https://www.flickr.com/photos/wwworks/8081867203/>.

27. 1. 2016

Pátý český Digital Learning Day – 17. 2. 2016

Jak se již 5 let zapojujeme "počesku"? Jaký bude ten letošní ročník?

DLD je mezinárodní akce, ale my ji pojímáme po svém

Obecně je cílem propagovat příklady dobré praxe, vývoj moderních technologií ve výuce a rozvoj ICT gramotnosti učitelů. Oficiální akce probíhá pod patronací Alliance for Excellent Education se sídlem ve Washingtonu. Oficiální web: http://www.digitallearningday.org/

Naše česká, resp. česko-slovenská akce je zaměřena na příklady dobré praxe, ale také rozvoj prezentačních dovedností žáků. Pod vedením učitele žáci nejen pracují s moderními technologiemi, ale současně pak prezentují formou online konference své výstupy. V tom je jedinečnost naší akce.

Informujeme, komunikujeme

Základní informace vkládáme na web GEG Učte s námi, kde máme pro DLD samostanou sekci. Zde také najdete celou naši historii zapojení se naší komunity (témata, záznamy online vysílání, odkazy na výstupy jednotlivých zapojených škol apod.). 

 V komunitě GEG Učte s námi na sociální síti Google Plus informujeme v sekci DLD. Kterýkoli člen komunity může tedy komentovat výzvy či klást dotazy. V dostatečném předstihu také avizujeme porady ve formě Hangoutů, kterých je vhodné se zúčastnit, pokud se jako učitel se svou třídou zapojíte. Aktuálně už jedna porada proběhla a další máme naplánovanou (znamená to, že již považujeme počet účastníků za uzavřený).

Základní údaje  o 5. českém DLD


Akce proběhne 17. února 2016 v čase 8:45–10:00. Do té doby mají učitelé a třídy čas připravit si výstupy k tématu pět, které pak konkrétní žáci odprezentují. Vysílání proběhne prostřednictvím Hangoutu On Air  a následně pak bude uložen jeho záznam na YouTube (GEG ČR má svůj kanál na YouTube).

Zatím to vypadá, že se zúčastní 7 učitelů s více než 11 třídami. Na co se můžeme těšit:     
  • Dílny čtení s tabletem
  • Myslíme, tvoříme, sdílíme - 5 knih o o té revoluci ve Frankraichu
  • Pět tříd, pět smyslů
  • Pět virtuálních setkání žáků partnerských škol
  • Regionální historie pomocí srovnávacích fotografií
  • ...

Zaujala vás naše akce? Chcete podpořit naše prezentátory a ukázat svým žákům/kolegům, co byste mohli v budoucnu také společně zorganizovat?

Připojte se 17. února 2016 v čase 8:45–10:00 na sociální síť Google Plus (nebo na YouTube) a zhlédněte naše online vysílání. Okomentujte naše snažení během akce. Pusťte si (s kolegy, třídami) náš záznam a napište nám, co bychom mohli příště vylepšit.

Sledovat nás můžete přímo na této stránce

Jak to dopadlo loni?


21. 1. 2016

PEPOUŠovo vlnobití VI. v prosinci a lednu: Technika v rukou učitele i žáka.

Již šestým rokem se schází otevřená komunita učitelů různých stupňů vzdělávání, aby se její členové podělili o své zkušenosti, představy a domněnky z oblasti vzdělávání.

Záleží zcela na vás, zda se zapojíte pouze do některé části, nebo (v ideálním případě) s námi projdete měsíční téma Vlnobití celé, tj. zapojíte se do diskuze na Metodickém portálu RVP.CZ i se zúčastníte online chatu.



Online diskuze k tématu Technika v rukou učitele i žáka proběhla v pondělí 1. 2. 2016 od 20:00 na Google Plus
Všechny otázky zobrazíte po klepnutí na tag #vlnobiti6-4, nebo najdete pod moderátorským shrnutím.

Moderátorské shrnutí diskuze z Metodického portálu RVP.CZ:

1. Počítače - v učebně i ve třídě

Jsou vhodnější stolní PC nebo NB?
Na práci v pevné učebně rozhodně PC. Jsou levnější, výkonnější, dají se snadněji upgradovat a psaní na nich je rozhodně pohodlnější než na klávesnici NB. Petr Vanický
Učebnu bych volil i v případě využití NB -zatím si nedovedu představit logistiku se 14 NB ... někde (snad nabité) vyzvednu, převezu, rozdám, počkám na synchro. Karel Malík
PC pro žáky na chodbách
Já si myslím, že než tam dávat nějaké repasované zbytky, které jsme vyřadili jinde, tak je lepší pokrýt místnost solidním wifi signálem. Studenti radši použijí svůj tablet nebo rychlý notebook než naše pomalé školní počítače. Petr Vanický
Většina diskutujících upřednostňuje učebnu s PC. Učitelé jsou obvykle vybaveni NB. Diskuse se stočila i ke způsobu zápisu do elektronických třídnic (viz předchozí Vlnobití). PC k volnému použití žáky jsou postupně pasé a výhodnější by bylo využívat BYOD.

2. Tablety

Nahradí počítačovou učebnu? 
Určitě nenahradí. Tablety prostě slouží k jinému účelu než NB. Lidka Kovaříková a další
Využíváte tablety?
Máme tablety z výzvy 51 a jsme s nimi velmi nespokojeni. Prakticky nikdo je nepoužívá k výuce. Někteří je mají doma jiným dodnes leží v krabici v kabinetě…. ani v rámci školení Výzvy51 nám nikdo neukázal, jak je využít, aby skutečně ušetřili práci nebo pomohli dětem pochopit látku. Petr Vanický
Co se týká tabletů z výzvy 51, souhlasím s P. Vanickým. Vyloženě protivné jsou časté "kazy": občas skáče ukazatel myši, neustále se odpojuje klávesnice, pro odpojení ji musím odpojit jako usb disk, často po zapnutí zůstane černá obrazovka, což řeším dlouhým přemlouváním nabíječky, tlačítka pro zapnutí a dalších kombinací kláves, které člověk najde v různých fórech, občas se zhroutí celý systém. Přirozené by bylo takový výrobek reklamovat, ale pokud tohle dělá více výrobků? Lidka Kovaříková
Z diskuse vyplynulo, že na školách jsou tablety s různými systémy, školy vybavené tablety se systémem Windows s nimi nejsou příliš spokojeni. V diskusi se objevily i některé často používané aplikace. Počítače a tablety jsou používány “vedle” sebe - každý má jiné využití.

3. Mobily a BYOD vůbec

Toto moc nevyužíváme, mnoho kolegů má k mobilům dodnes postoj, že mají být vypnuté v tašce. Dokonce někteří chtějí po rodičích, aby dětem kupovali kalkukačku, protože tu na mobilu jim nechtějí povolit. Petr Vanický
Ono to může také souviset s tím, jak (a proč) používají mobily sami učitelé. Pokud prostě netuší, že existují užitečné aplikace a jaké zajímavé funkce lze "z mobilu" vytáhnout, nemohou je smysluplně zapojit do výuky. Pavlína Hublová
Mobily by mohly být dobrým začátkem ke vzdělávání s technikou v ruce. Ale ruku na srdce, kolik z nás ví, co jeho mobil všechno dokáže? Slávek Hora
Mobil ve výuce? No, jasně! Mobil (tablet) v hodinách je určitě smysluplnější než mobil (tablet) v rukou žáka o přestávce, Karel Malík
Čím to je, že ta naše profese je tak kritická k používání moderních technologií? Slávek Hora
Využívání BYOD je zcela na zvážené učitele. Někteří podporují, někteří neřeší (negativně ani pozitivně), menšina si využívání techniky ve své hodině nepřeje. Radek Jansa
BYOD se ukázal jako poměrně palčivá otázka, které rozděluje učitele. Většina diskutujících ho využívá a nevidí v něm problém, ale na školách je obecně kolegy odmítán. Nejjednodušší je využití pro online aplikace - nemusí se instalovat. Určitě je k zamyšlení, jak řešit, když žáci nemají dostatečně “chytré” mobily, zda pak spíše těmto žákům neubližuje.
Jak s byod válčí v zahraničí lze najít v článku BYOD - Bring Your Own Device.

4. Interaktivní tabule a spol

Jsou IWB přínosem?
Myslím si, že na ZŠ mají smysl, zejména na nižším stupni. Ale na střední škole již to není tak jisté…. Já vidím problém v tom, že proprietární sw jsou celkem složité a vytvoření příprav je náročnější. Petr Vanický
Myslím, že se používá spíš jako lepší promítací plátno, maximálně si někdo občas stáhne něco z DUM.cz nebo rvp. Věra Janáková
Jedním z řešení je Open Sankore, dále je možno použít nějaké "kreslítko" (to je integrované i v PowerPointu), které je součástí dodávky u většiny IWB. Pro 2. stupeň a SŠ to zpravidla stačí. Janek Wagner
Přínos? V dnešní době tabletů a chytrých mobilů? Myslím (dle situace u nás), že její využitelnost klesá se zvyšujícím se číslem na dveřích třídy a počtem žáků v ní. Čím je oboje vyšší, tím se z interaktivní tabule stává pouze nástroj k promítání, maximálně vkládání poznámek do promítaného obrazu. Karel Malík
Využíváte interaktivní učebnice?
Interaktivní učebnice máme. Koupili jsme prakticky celu sadu flexibooku pro ZŠ, ale nevím o tom, že by interaktivitu někdo z učitelů využíval. Vím, že mnoho z nich se ale dodnes ani nezaregistrovalo na flexiportálu. Petr Vanický
Paranoia některých vydavatelů je skutečně neuvěřitelná. Janek Wagner
I k této otázce se vyjádřilo dost diskutujících. Potvrdilo se, že je velký rozdíl mezi stupni škol. A rozhodně nejsou využívány s “přidanou hodnotou”, většinou jako lepší plátno. Hotové učebnice jsou využívány spíše okrajově.

5. Kde zůstal člověk?

Asi bychom měli nastavit nějaká pravidla používání techniky. Chceme přece, aby děti rozvíjely sociální kompetence, bavily se mezi sebou. Slávek Hora
Súhlasím, že deťom treba ponúknuť atraktívny program. Alena Píšová

6. Je to všechno?

Zajímalo by mě, zda je zařízení MagicBox pouze záležitostí mateřských škol nebo se objevuje i na základních školách? Katka Navarová
Jiná věc je, že znám i příklad zneužití technologií do té míry, že kolegyně převážně dělají simulace a videa a pak napaří žákům úkol na tři hodiny počítání. Ony nemusí učit (stahují hotové věci), žáci je doma chválí (dívali jsme se na video a bylo to úžasné) a ve finále vůbec nic neumí, protože procvičovací úkol opíší...Na moji reakci, že pokud jenom opakovali po učitelce, tak to byla ztráta času, jsem dostala spontánní odpověď: "No to jo, ale já si stihl vyřídit všechno na FB a ještě napsat úkoly, kdežto tady musím dělat!" … V matice učíme používat mobil místo kalkulačky, ale neučíme rozbor slovní úlohy a násobilku. Finálně žáci střední školy počítají na prstech a určit 20% ze sta je nadlidský úkol. Není tedy něco špatně? Miriam Sedláčková
Předpokládali jsme návrhy další techniky, která se ve školách používá. Objevil se jen MagicBox. Diskuse se nakonec obrátila k příkladu špatného využívání techniky ve školách. Určitě by to bylo zajímavé téma i do Vlnobití.

7. A je ta technika vůbec nutná?

Techniku se sice snažím používat, ale ne za každou cenu a ve všech předmětech. Důvodů je několik, především je to nedostatek kvalitních aplikací, které skutečně přináší něco navíc. Petr Vanický
U této otázky si vždycky vzpomenu, jak v MOOCu kurzu Learning to teach online platilo základní pravidlo: nedělat aktivity s technikou, pokud nepřinášejí něco navíc. Dá se říct, že téměř každou aktivitu bych mohla nahradit jinou, bez techniky, dokonce i nahrávání a natáčení lze předvést před třídou. Ale i když nic navíc nenajdu, přesto se dá říct, že rozvíjíme digitální gramotnost a její dovednosti. A ty nutné jsou. Lidka Kovaříková
Diskuse by se dala shrnout do věty “nedělat aktivity s technikou, pokud nepřinášejí něco navíc” tohle nás myslím zase oklikou dovádí např. k modelu SAMR (viz Model SAMR - promyšlené kroky k integraci technologií do výuky).

Podrobné odkazy na jednotlivé diskuzní oblasti:

  • Počítače v učebně i ve třídě. Počítačová učebna je dnes běžná záležitost snad na každé škole. Nutností je vybavení pro učitele.
  • Tablety. Tablety jsou fenomén dneška. Mnoho škol si je pořídilo v rámci Výzvy a s nimi přišla nová technika a nové možnosti.
  • Mobily a BYOD vůbec. Mimo tabletů školních si často žáci do školy nosí i tablety své a hlavně své chytré mobily.
  • Interaktivní tabule a spol. Při tvorbě DUMů se většina školy vybavila interaktivními tabulemi různých značek i kvality.
  • Kde zůstal člověk? Technika bez člověka fungovat nebude.
  • Je to všechno? Počítač, tablety, tabule - to nás napadne okamžitě, ale používáte při výuce a své přípravě i jinou techniku? Jakou?
  • A je ta technika vůbec nutná? Trochu provokativní otázka na závěr.
Přehled všech otázek k tématu zde.

Pozn. Jako registrovaný uživatel Metodického portálu RVP.CZ si můžete nechat zasílat e-mailem informace o nových příspěvcích ve fóru. Stačí klepnout na Sledovat fórum.

Online diskuze:

Odpovědi zobrazíte klepnutím na ikonu komentáře u každé otázky.


















Výběr z Twitteru:

Užitečné odkazy:

3. 1. 2016

Time to play: Nadšený učitel dokáže zapálit i své žáky, aneb Jak dostat plynule technologie do výuky (doplněno)

[20. 2. 2010] Time to play. I had two really interesting experiences today, both directly relevant to the use of technology in the classroom, both essentially reinforcing a point I believe passionately in. That point is really simple.

[3. 1. 2016] Doplněno o aktuální PEPOUŠovo vlnobití a pár novějších citací ze zajímavých článků.
Jestliže chceme přimět učitele, aby používali technlogii ve svých třídách, měli by také vědět, že tuto technologii mohou používat v běžném životě.
Tuto pravdu si ověřuji téměř na každém kurzu IT a PC pro učitele. Jestliže se někdo přihlásí na kurz a doufá, že po jeho absolvování bude umět vše potřebné k ovládání interaktivní tabule a používání počítače při výuce, je velmi zklamán. Není v lidských silách (psychologie by nám to jistě potvrdila), aby se člověk po jednom vyzkoušení něco naučil. Je třeba zkoumat, procvičovat.

Vidím zde velké propojení s jednou z hlavních myšlenek činnostního učení: naučíme se 10 % toho, co čteme, 26 % toho, co slyšíme, 30 % toho, co vidíme, 50 % toho, co vidíme a slyšíme, 70 % toho, co sami říkáme a 90 % toho, co sami říkáme a děláme (procenta jsou převzaná z Riefová, S. F.: Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Portál, Praha 1999, s. 65).
Zjistil jsem, že čím více si s technologiemi hraji (pracuji),  tím více  přemýšlím o tom, co by se s tím dalo dělat, kdyby k tomu měl každý ve třídě přístup.
Co by asi studenti mohli s tím tvořit? Mohli by provádět nazávislé vyhledávání, mohli by mít přístup na Wikipedii, aby získali odpovědi na otázky, které mají, které jsou důležité k pochopení, ale nemusí nutně souviset s probíraným tématem. 
Je to prosté, učitel, který technologie používá v běžném životě, bude je vyžadovat také od svých žáků. Povede je k tomu. 



Opět nemohu nevidět podobné paralely: učitel milující knihy bude rozvíjet u svých žáků kladný vztah ke knihám s větším zaujetím, hudebně směrovaný učitel jistě nabídne svým žákům mnohem víc podnětů. Jednoduše řečeno - vlastní zaujetí tématem je přenositelné na posluchače.

Nerada bych, aby z výše napsaných myšlenek někdo vydedukoval, že učitel - nečtenář nebude kvalitní učitel českého jazyka. To v žádném případě! Jsme profesionálové, jsme vystudovanými odborníky, máme rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací program - toto vše nás drží v určeném směru výuky. Ale ruku na srdce - osobní zaujetí je vždy tím nejlepším hnacím motorem (nejen pro učitele).
Dnes ráno před mítinkem, jsem potkal učitele matematiky, který hrdě popisoval, jak se inspiroval mou prezentací, která se konala před několika týdny, týkající se programů Animoto, Glogster a Voice Thread. Jen okrajově jsem zmínil, že s programem Animoto je možné vytvořit rychlé video. A samozřejmě, to bylo přesně to, co tento učitel udělal. Vytvořil video pro svojí rodinu, které zjevně udělalo velký dojem na  jeho ženu. 
Tohle jsou otevírající dveře, nyní si s tím pan učitel hraje. Byl překvapen, jak je to jednoduché. A teď jediné, co musím pro něj dělat, vyhledat mu nějaké příklady, jak se to může používat v hodinách. Tím, že si s tím "hraje", o tom jsem přesvědčen, že si bude jistý časem tuto technologii použít i ve třídě.
Držím palce všem učitelům - pokusníkům, kteří si chtějí (a umí) hrát. Vězte, že tento čas není ztracený.

Nové!

PEPOUŠovo vlnobití v prosinci a lednu

Aktuálně probíhá PEPOUŠovo vlnobití k tématu využívání technologií ve výuce. Pár postřehů už bychom měli...

Co vy na to?
Napište do komentářů, nebo se zapojte do diskuze na Metodickém portálu RVP.CZ.

Stručně v odkazech

Smysl zavádění moderních technologií do výuky * Vzděláváme pro budoucnost

Některé názory neškodí stále opakovat...
Kvalitu školy a vzdělávání zabezpečují učitelé nikoliv pomůcky ve škole. Kvalitu lze zabezpečit bez moderních technologií i s nimi. Záleží pouze na učiteli, jakou pomůcku ke kvalitnímu vzdělávání využije.

Creating Learning Environments | Edutopia

Většina našich žáků může už několika kliknutími zjistit všechna fakta, která je zajímají. Jaká bude tedy role učitele? Není učitelství odsouzeno k zániku?
What then, will be the role of the teacher when each student can look up every answer on their wrist phone, or with their eyeglasses? The teacher's role will be to motivate; the teacher can provide the answer to the question, "Why do I need to know this?"
"Co tedy bude úkolem učitele v době, kdy každý student si bude moct vyhledat každou odpověď na internetu? Rolí učitele bude motivovat, učitel bude dávat odpověď na otázku: "Proč to musím znát?"
Opravdu umíme na tuto otázku ("Proč...?") vždy odpovědět?

What is the point of Educational Technology? | Cageless Thinking

The problem with the real world is that it functions at a different pace and in a different way to a school. Schools don’t need to be progressive to be successful, they simply need to produce good results.
"Problém s reálným světem je, že funguje odlišným tempem a jiným způsobem než škola. Školy nemusí být progresivní, aby byly úspěšné, ony prostě potřebují mít dobré výsledky."
The technology is only as good as the hands it is in.
"Technologie je tak dobrá, jak dobré jsou ruce, ve kterých se zrovna nachází" 
To se mi moc líbí!
The world progresses. We don’t write on slate any more. We don’e use chalk. We don’t force kids to use fountain pens. We let them type work. We let them use the internet (sometimes grudgingly). Each of these steps were painful for the teaching profession to move away from. Many thought that those that leapt first were insane. But the truth is simple. The world progresses. And, so too do schools (eventually).
"Svět se mění. Už nepíšeme na břidlicové tabulky. Už nepoužíváme křídu. (VÁŽNĚ?) Nenutíme děti k použití plnicího pera. (OPRAVDU?) ...Nechali jsme je používat internet (někdy s nechutí). (TO TAKY NELZE JEŠTĚ ZEVŠEOBECNIT) Každý z těchto kroků byl bolestivý... Mnozí si mysleli, že ti, kteří se změnou začali, jsou šílení. Ale pravda je jednoduchá. Svět se mění. A tak se mění i školy (případně)."
This may mean changing the way we teach. It may mean changing the way a school functions. It may mean completely redesigning the concept of school.
"Využívání technologií ve výuce může vést ke změně způsobu, jakým se učíme. Může vyžadovat změnu funkce školy. Může vyžadovat zcela přepracovat pojetí školy."

Citace:

MacCollum, G. (2010). Time to play. [online] Available at: https://gmaccoll.wordpress.com/2010/01/25/time-to-play/ [Accessed 20 Feb. 2010].

Korda, J. (2014). Smysl zavádění moderních technologií do výuky • Vzděláváme pro budoucnost. [online] Available at: http://vzdelavameprobudoucnost.blogy.rvp.cz/2014/02/17/smysl-zavadeni-modernich-technologii-do-vyuky/ [Accessed 2 Jan. 2016].

Johnson, B, (2014). Creating Learning Environments. [online] Available at: http://www.edutopia.org/blog/creating-learning-environments-ben-johnson [Accessed 2 Jan. 2016].

Webster, A, (2016). What is the point of Educational Technology? « cagelessthinking.com. [online] Available at: http://cagelessthinking.com/what-is-the-point-of-educational-technology/ [Accessed 2 Jan. 2016].

Ilustrační foto:

Fæ. Wikimedia.org : Adult females playing with girls [online]. 2013-02-27 [cit. 2016-01-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Adult_females_playing_with_girls.jpg>.

RogDel. Wikimedia.org : Child with Apple iPad [online]. 2013-08-28 [cit. 2016-01-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Child_with_Apple_iPad.jpg>.

KLAPDOR, Tim. flickr.com : SAMR + Hype Cycle - HiRes [online]. 2013-02-06 [cit. 2016-01-02]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: <https://www.flickr.com/photos/timklapdor/8449250128/>.

18. 11. 2015

Stručně v odkazech 11/18/2015: Nakresli detaily a nahraj komentář

Jak využít Clarisketch - třeba v přírodopisu | Ty brďo


Mým oblíbeným nástrojem pro komentovaná videa a videonávody je Clarisketch. Jak jsem si ověřil na svých žácích, je intuitivní a velmi jednoduchý na používání.

Další zajímavé citace:

Nejrychlejší způsob jak vysvětlit cokoliv.
  • Vyfoťte to
  • Zakreslete detaily a namluvte komentář
  • Nasdílejte to

Clarisketch nahrává váš hlasový komentář, zatímco kreslíte.

Posted from Diigo. The rest of my favorite links are here.

Zdroj ilustračního obrázku:

geralt. Pixabay.com : [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: <https://pixabay.com/en/system-network-news-personal-825314/>.

7. 10. 2015

PEPOUŠovo vlnobití VI v říjnu: Od osobního vzdělávacího prostředí učitelů a studentů k otevřenému vzdělávání - online diskuze 2. 11. od 20:00

Již šestým rokem se schází otevřená komunita učitelů různých stupňů vzdělávání, aby se její členové podělili o své zkušenosti, představy a domněnky z oblasti vzdělávání.

Záleží zcela na vás, zda se zapojíte pouze do některé části, nebo (v ideálním případě) s námi projdete měsíční téma Vlnobití celé, tj. zapojíte se do diskuze na Metodickém portálu RVP.CZ i se zúčastníte online chatu.


Téma měsíce října: Od osobního vzdělávacího prostředí učitelů a studentů k otevřenému vzdělávání

Online diskuze k tématu měsíce října proběhne
v pondělí 2. 11. 2015 od 20:00 na Google Plus
Sledujte tag #vlnobiti6-2.

Diskuze na Metodickém portálu RVP.CZ

Přehled všech otázek k tématu zde.

Shrnutí diskuse “Od osobního vzdělávacího prostředí učitelů a studentů k otevřenému vzdělávání” na Metodickém portálu RVP.cz

Nad osobním vzdělávacím prostředím nabídlo zamyšlení celkem devět otázek. 

Většina diskutujících oceňovala PLE jako prostor, kde najdou inspiraci, odpovědi na své otázky, novinky a zároveň místo pro své portfolio. 
  • “...vytváření svého PLE je mimo jiné podmínkou toho, jak být ve své práci v obraze.” /Lenka/
  • “...řeším překážky - nápady se hrnou…” /Slávek/
  • “Taky mi pomáhá bojovat proti syndromu vyhoření.” /Jindřich/
Při tvorbě PLE pomocí Webu 2.0 stačí některým z nás k publikaci školní stránky, jiní zveřejňují materiály k vlastním kurzům, další sdílí své nápady nebo jen odkazy na procvičování na svých stránkách. Za nejvhodnější prostředí pro takové webové stránky byl považován WordPress, zmíněn byl Blogger, Google Sites i další. K organizaci informací nám slouží Diigo nebo Scoop.it, které můžeme provázat se svým webem.
  • Vytvořili jste si také své webové stránky? V jakém prostředí?
Do sítí sdílení nás zavlékl Portál RVP.cz, G+, iSen, Twitter i Facebook. Diskuse o získávání kontaktů se ale vlastně zúžila jen na Twitter, zajímavé účty a několik hashtagů, které stojí za to sledovat. 
  • Jakými dalšími způsoby lze objevit další sdílející učitele? Vyzkoušeli jste např. profesní LinkedIn?
K PLE patří i otevřené kurzy, v nichž se rodí nové komunity, dále spolu diskutující na sociálních sítích. Z nich nás k vyzkoušení zlákaly FutureLearn, Eropean Schoolnet Academy a Coursera.
  • Víte o nějakém zajímavém MOOCu, který se bude brzy konat?
Ukazuje se, že vytvářet si jedno centrální místo pro své materiály, sdílení a úvahy je poměrně náročné na čas. Stále více web 2.0 služeb nás nutí vybrat si jednu nebo dvě oblíbené a důkladně s časem hospodařit. Někteří proto využívají pomocných služeb, např. TweetedTimes, Paper.li nebo služby IFTTT.

Také studenti již mají své PLE, tvořené mnoha sociálními sítěmi. A někdy se jejich role a role učitelů prolínají či dokonce vymění. Jak však připomíná pan Brdička: "...nemá smysl se ptát, zda PLE ano či ne. Kardinální otázkou je to, jak vypadá."
  • Jaká kritéria by měla splňovat kvalitní PLE žáků? Jak je k ní vést?
Děkujeme všem za účast v diskusi a zveme vás k dalšímu chatu k tématu.

Užitečné odkazy:

2. 4. 2015

Nástroje pro společnou tvorbu dokumentu

Spolupráce je už nedílnou součástí výuky žáků. Nejprve se ji ale musíme naučit. Pokuste se domluvit s kolegy a "dejte si rande" - třeba online na některé aplikaci. Můžete zde vytvořit společný projekt nebo jen tak sladit své plány...

Většina aplikací pro společnou tvorbu textů nabízí:

  • souběžnou tvorbu textového dokumentu se základními možnostmi práce s textem;
  • obvykle souběžný chat pro všechny spolupracovníky;
  • export do nějakého jiného formátu, jako např. txt, PDF nebo html.

Sync.in

Výhody
  • není třeba se registrovat;
  • pracuje to pro všechny souběžně a okamžitě se zobrazuje psaný text;
  • chat umožňuje diskuzi;
  • rychlost synchronizace je také dobrá;
  • lze pak vše exportovat.
Nevýhody
  • není třeba se podepisovat, takže je to výrazně anonymní.
Část tohoto textu je exportovaným dokumentem. Originál si můžete zobrazit a vyzkoušet zde: sync.in/tS7mKiH2fi

Pozn.: Při revizi tohoto článku byla prozatím služba pro otevřenu spolupráci nedostupná, tak doufám, že bude vše co nejdříve v pořádku.

Quip

Mým oblíbeným a v tuto chvíli v rámci nakladatelství aktivně testovaným nástrojem je Quip. Jde o hezkou, minimalistickou, ale přesto velice silnou aplikaci pro spolupráci nad richtextem. Umí přesně to, co většina z nás může potřebovat, ale nic moc navíc. Funguje i v offline režimu.[2]

Při prvním pohledu se mi líbil vzhled i přehlednost. Ihned jsem se zorientovala. Líbí se mi import z různých úložišť (Dropbox, Drive, Evernote, Box). Trochu mi vadí, že je třeba, aby byli spolupracovníci také registrovaní.
Podrobnější výhody a nevýhody doporučuji pročíst si v článku Tipy pro týmovou spolupráci nad textem, ze kterého je úvodní citace.

Fotogalerie dalších PrtSc


Své zkušenosti s aplikací sdíleli také členové komunity GEG Učte s námi. Podívejte se na jejich postřehy!

Další aplikace se podobnými funkcemi

Máte další tipy nebo zkušenosti s některou aplikací? Ráda zde přidám Váš text.

Zdroj aktualizace:

[1] Educatorstechnology.com (1996). 5 Excellent Web Tools to Teach Collaborative Writing ~ Educational Technology and Mobile Learning. [online] Retrieved from: http://www.educatorstechnology.com/2013/05/5-excellent-web-tools-to-teach.html [Accessed: 8 May 2013].

[2] Lifehacky.cz, (2014). Tipy pro týmovou spolupráci nad textem | Lifehacky.cz. [online] Available at: https://www.evernote.com/shard/s79/sh/439ab508-a483-4bc8-9875-216fbd277631/494f9b596e0650790ad4ceee3b1539d6 [Accessed 7 Sep. 2014].

[3] Byrne, R. (2015). Free Technology for Teachers: Meeting Words - A Free Tool for Collaborative Notes and Discussion. [online] Freetech4teachers.com. Available at: http://www.freetech4teachers.com/2015/04/meeting-words-free-tool-for.html#.VR1nuvysU5M [Accessed 2 Apr. 2015].