Zařazujte prvky z Bloomovy taxonomie do výuky

Differentiate Instruction with Bloom's Taxonomy: "Teachers should use Bloom's Taxonomy to ask questions that move ESL students towards more advanced levels of thinking."

aneb "neulehčujme to studentům víc, než kolik je bezpodmínečně nutné!"

Velmi pěkné zobrazení Bloomovy taxonomie (v angličtině) s možností stáhnout si v PDF.

Čas od času se potkám s termínem Bloomova taxonomie. Vyhledám informace na internetu - třeba ve wiki na Metodickém portálu nebo v Inspiromatu, řeknu si: "No jo, to je tohle, to znám," a pokračuji nerušeně ve svém profesním životě. Když ale zavzpomínám, na své první setkání...

Bylo to asi před 3 lety, zrovna jsme řešili jak slovně hodnotit žáky ve výchovách. Sbírala jsem všechny možné informace, takže jsem pochopitelně úzce spolupracovala s kolegyní, která hodnotí slovně všechny předměty. Ta mi dala zvláštní tabulku... Bloomovu taxonomii. Byla jsem uchvácená. Říkala jsem si, že tohle bych si měla nalepit na katedru (jako si třeba žáci lepí řady vyjmenovaných slov, když si je nemohou zapamatovat), abych ji měla vždy na očích a mohla ji tak kdykoli zařadit do výuky. 

Tabulku jsem nenalepila, chvilku na ni padal prach v kabinetě a dnes leží někde v šuplíku.

Krátký článek, který mne inspiroval k napsání tohoto příspěvku, rozebírá téma kladení správných otázek v hodinách výuky anglického jazyka. Našla jsem zde však momenty, které jsou platné ve všech předmětech.

Chcete-li motivovat žáky, ptejte se jich.

To jsme určitě všichni slyšeli už na studiích. Jak to, že jsme na takovou prostou věc už zapomněli? Je to tím, že nám nikdo žádné otázky nekladl? Nebo tím, že nás nikdo nenaučil klást "ty správné otázky"?

Asi odvětíte, že žákům se nechce myslet. Znám to z vlastní zkušenosti, jak těžké je "vyburcovat" žáky na 2. stupni k nějaké aktivitě. Ale zkuste si zahrát hru na "hloupého učitele". Zkuste kouzelné slovíčko PROČ? opakovat alespoň 5x po sobě! Třeba se vám podaří probudit třídu a ta přistoupí na vaši hru.

Když žáci znají předem odpověď, nepoložili jste správnou otázku

Někdy si říkám, že jsem se ptala a ptala a... a určitě jsem povýšila rozumové schopnosti svých žáků na maximum. Omyl! Já jsem jen procvičovala. Na mnou položenou otázku existovala jen jedna jediná správná otázka. Tím jsem rozumové schopnosti svých žáků neposunula ani o píď, tím jsem aktivovala jen paměť nebo sluch (když žák neví odpověď, očekává od spolužáků nápovědu :-D).

Jak zapojit žáky do kladení "správných" otázek?

Předně je třeba seznámit žáky s Bloomovou taxonomií. Nejlepší bude, když plakát s doporučenými slovy vyvěsíte ve třídě. Žáci s ním pak mohou aktivně pracovat.

Joanna Szeto v článku doporučuje využít plakát následujícím způsobem:

Studenti si zvolí knihu, kterou budou číst. Svou volbu zdůvodní před třídou. Ve třídě jsou studenti rozděleni podle úrovně čtenářských dovedností do skupin. Členové každé skupiny si postupně vymění zvolené knihy. Po přečtení knihy student připraví a zapíše 6 otázek k obsahu knihy tak, aby každá vycházela z jedné sekce taxonomie.  Po přečtení knih celé skupiny proběhne diskuze s využitím otázek, které si studenti postupně připravovali.

Uvažuji, jestli je něco, co by mohlo být reálnou překážkou vyzkoušet podobný model i v hodinách českého jazyka. Nic mne nenapadá... ;-)

A kdybych nechtěla pracovat ve skupinách - mohli bychom stejně použít Bloomovu taxonomii např. při společné četbě? Co kdyby po přečtení kapitoly kladlo otázky např. vždy 8 žáků ze třídy (učitel by kontroloval, že se všichni prostřídají)?

Na závěr ještě jeden citát z článku...

Práce s Bloomovou taxonomií podporuje růst sebevědomí studentů a pomáhá jim rozvíjet metakognitivní dovednosti.

Velmi pěkný obrázek s možnostmi využití Bloomovy taxonomie (zatím v anglické jazyce), který vznikl v Americké asociaci psychologů najdete zde. Nechce někdo pěkně přeložit?


Odborníci měli potřebu dovysvětlit a upravit Boomovu taxonomii. Text můžete stáhnout ze stránek MŠMT.

S jakými strategiemi bychom mohli pracovat?

Deborah Reynolds ve svém článku na http://www.lessonplanet.com navrhuje několik organizačních metod, které vychází z Bloomovy taxonomie a přitom respektují individuální přístup k žákovi.

One strategy is to provide students with centers or stations during independent/group learning.

Doporučuje skupinovou práci v centrech. Předpokládám, že se jedná o tzv. kruhový trénink, který znám z tělocviku.

Učitel připraví 4 - 5 stanovišť (podle počtu skupin), každé stanoviště má své pomůcky a instrukce. Skupiny postupně procházejí jednotlivými centry a plní úkoly. Všechny centra ve výsledku směřují k jednomu cíli - procvičit nebo prohloubit učivo jednoho/více okruhů. Materiály a postupy v jednotlivých centrech jsou zaměřeny na jiný okruh taxonomie.

Another strategy is using tiered assignments.

Další doporučení vychází ze stupňovaných úkolů. Žák si zadání zvolí podle své úrovně.

Tato strategie vyžaduje od učitele, aby měl alespoň 3 různé stupně úkolů/zadání. Náročnost by měla být odstupňována právě podle taxonomie.

Žák, který zvládne snadno úkol na úrovni 1 by si měl příště/jako pokračování zvolit úkol z úrovně 2 apod. Opačně - žák, který si na úvod zvolí úroveň 3 a nezvládne ji, by měl "zaparkovat" na úrovni 2.

Kombinací obou strategií vznikne jistě zajímavá (i když velmi náročná) hodina pro žáky i učitele. Příklad můžete najít na http://www.uen.org (včetně materiálů).

PS: Pro přeložení textů zkopírujte adresu článku z adresního řádku prohlížeče a vložte ji do Google Překladače.

Novinka! Nádherný obrázek s Bloomovou taxonomií pro učitele 1. stupně. Už si to jen přeložit a šup s tím na nástěnku.

The Blooming Butterfly poster by Learning Today is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported License.

Bloomova taxonomie ve filmu Piráti z Karibiku (anglicky)