13. PEPOUŠovo vlnobití: Náčrtky a grafická zobrazení (grafické organizéry) - s komentářem

Téma 13. vlnobití bylo Náčrtky a grafická zobrazení a určitě nebylo nešťastné (jak by pořadové číslo mohlo naznačovat). Vše proběhlo 10. ledna 2011.

Mottem tohoto vlnobití by se mohla stát Lukášova a Jitčina slova:

"Když to umíš nakreslit, aby tvůj obrázek (graf, storyboard atd.) dával smysl, potom tomu rozumíš." 

"Pokud je obrázek, zápisu netřeba."  

Nákres, grafický organizér, náčrtek, myšlenková mapa - k čemu to všechno?

Většinu času jsme polemizovali o smyslu a využití grafických zobrazení (tento termín budu používat jako nadřazené slovo pro všechny vyjmenované prvky z nadpisu).

Největším kladem byla v diskuzi jednoznačně jmenována dovednost organizace poznámek nebo zápisků - hledání souvislostí a nutnost jakéhosi uspořádání (podle typu organizéru nebo druhu učiva), stručné a výstižné vyjadřování.
Praktická ukázka od Lukáše:

Probírali jsme stavební slohy. Žáci dostali organizér - hlavní část tvořila tabulka o třech sloupcích, prostřední sloupec byl bez řádků - a studijní materiál o románském slohu. Úkolem bylo shrnout text (informace z něj) o cca 6 odstavcích do tabulky, která měla jen 14 řádků, tj. cca dva řádky na odstavec. Chyták byl v tom, že minimálně 1/3 odstavců se dala zakreslit do volného pole formou "komentovaného" náčrtku (stavby, tvary budouv, vlastnosti zdiva atd.).

A moje osobní zkušenost:

Vybavuji si, když mi na semináři k výuce matematiky ukazovali, jak lze náčrtkem vyřešit slovní úlohu o 6-ti řádcích tak přehledně, že by to nepochopil už je trotl.
Chci tím jen říct, že když někdo nesmyslně trvá na "pevném vzhledu" (např. u slovních úloh je to zápis - příklad - odpověď), tak to opravdu zavání formalismem. Ne vždy je tato struktura vhodná, takže proč ji za každou cenu používat a neobrátit se třeba ke grafickému zobrazení?

Učitel, který se rozhodne používat grafická zobrazení ve výuce, by si měl být ale také vědom záporných stránek.
Ve chvíli, kdy žákům předložíme konkrétní organizér, nutíme je tvořit vlastně podle šablony. Ne každý žák má takové dispozice, aby dokázal úkol vypracovat. Třeba má potřebu vyjádřit se jinak, ale předložený organizér mu to neumožní!
Je třeba střídat styly tak, abychom vyhověli požadavkům všech typů učení žáků. Netrvejme striktně pouze na jednom typu jen proto, že se nám zdá zajímavý/inovativní nebo nám samotným nejvíce vyhovuje! Zde se projeví umění učitele...


Myšlenkové mapy, tabulky, náčrtky - ještě něco?

obrázek stromové struktury
autor: Haiko

Asi nejčastěji si diskutující pod pojmem "grafické zobrazení" představili myšlenkové mapy. Následovaly předpřipravené tzv. grafické organizéry a různé typy náčrtků. Zazněly také tabulky a prostá stromová struktura nebo časová osa. Tu konkrétně použila Ludmila ve své přípravě na výuku:

"Nakreslila jsem si formu časové osy s dalšími odbočkami a dalšími nákresy - pro přednášku k práci s textem v cizích jazycích. Informací bylo hodně, ztrácela jsem se v nich, potřebovala jsem osnovu a zároveň propojení informací, abych mohla některé z nich vyškrtat."

Další námět na práci s grafickým zobrazením - konkrétně s Vennovým diagramem - najdete i zde v Nápadníku.


A zase ty myšlenkové mapy...


Myšlenkové mapy (jak už bylo řečeno výše) jsou nejčastěji používaným prostředkem pro grafické zobrazování. Hlavní důvod využívání báječně vystihl Lukáš, když napsal, že "člověk může volně běhat po papíře, což u klasického záznamu do sloupce nejde."
Známe už důvod, nyní předložme alespoň jednu praktickou, která v diskuzi zazněla:

"Zadám jim: napište si na papír názvy 5 jídel, které jíme během dne, doplňte ke každému jídlu alespoň 3 různé pokrmy a ke každému pokrmu přidejte alepsoň 4 ingredience, které se v nich nachází (a které se nesmí u všech opakovat). V angličtině, pro pořádek. Během 3 minut mají 3/4 rozkreslené právě myšl. mapy." (Lukáš)

Další náměty na práci jsem doporučovala v příspěvcích WORKAHOLIC: 6 nápadů jak použít myšlenkové mapy a WORKAHOLIC: Myšlenková mapa při plánování učiva.


Na co si dát pozor?

Asi největším oříškem pro nás učitele je naučit žáky s grafickým zobrazením pracovat. Hlavní chyby, kterých se můžeme dopouštět:

• předhodíme žákům náročné grafické zobrazení bez předchozích jednodušších kroků
• po prvním neúspěchu se vzdáme a grafická zobrazení přestaneme používat
• neukážeme žákům, jak se s takovým materiálem pracujeme (zde mne napadá tzv. modelování, tj. učitel ukazuje, tvoří a komentuje)

Praktický popis, jak lze zpracovat myšlenkovou mapu s celou třídou jsem našla na blogu Classoom2poin0 (1):

Doprostřed tabule napište téma. Každý žák dostane 3 - 4 post-it lístečky. Žáci mají napsat slovo či slovní spojení k tématu (záleží na učiteli, jestli umožní žákům pracovat s učebnicí, sešitem nebo jen z hlavy). Pak učitel vyzve jednoho žáka, aby přečetl svůj jeden lísteček. Žáci, kteří mají stejné slovo/slovní spojení lísteček předají tomuto žákovi (žák si je od nich vybere), ten všechny lístečky nalepí na tabuli a spojí čarou s hlavním tématem. Pak požádá spolužáky o vysvětlení vztahu mezi skupinou lístečků a hlavním tématem (nebo to vysvětlí sám). Následuje další vyvolaný žák.

PS: V diskuzi také zazněla domluva, že bude jedno vlnobití věnováno konkrétnímu stylu prezentací pomocí obrázků. Zmiňovanou vlnku si můžete zobrazit zde.


Těším se na Vaše doplnění a komentáře.


Celou vlnku si můžete v originálním prostředí prohlédnout zde.
Pokud máte nějaký návrh dalších témat (včetně ovlivnění času a termínu), napište na nástěnku.


Zdroje:
(1) nelsosuz. Classroom2point0 : Classroom Tools for the 21st Century [online]. 2011-03-05 [cit. 2011-09-11]. 4 Easy Ways to Get Students to Interact with your Interactive Whiteboard. Dostupné z WWW: [http://classroom2point0.wordpress.com/2011/02/05/4-easy-ways-to-get-students-to-interact-with-your-interactive-white-board/].