V jednom z jarních PEPOUŠových vlnobití vyvstala zajímavá skutečnost, že děti ve 3. třídě se najednou změní. Pro mne, jako elementaristku, to byla jasná věc a myslela jsem si, že je to všeobecně známo. Není, ostatní diskutující z vyšších stupňů se nad tím pozastavili. Naopak druhá kolegyně z 1. stupně přikyvovala, že to tak je. A pak zazněla ta otázka, které se někteří bojí: PROČ?
Tento příspěvek je tedy pokusem o náhled na skutečnost, že 3. třída je zlomová jak pro žáky tak pro učitele. Láme se zde takové to dětské vnímání světa (a tím i školy) a pomaloučku se překlápí do něčeho, co bych neodborně nazvala předpředpubertou.





