Je možné naučit se být dobrým rodičem/učitelem

Vždy se usmívám, když na systemických konstelacích (SK) pro učitele použije lektor otázku: "Už jste někdy řekli: "Když vidím ty rodiče, tak je dítě ještě zlaté." Ačkoli jsem také na prvním sezení pokývla, teď už bych si podobné tvrzení ani nepomyslela. 

Opravdu tu nechci "fušovat" do moderních psychologických trendů, jen se zde snažím uvést obsah článku Good Parenting Is A Learned Skill, který jsem potkala na webu Help & Teach Our Children. 

V úvodu jsme my, kteří se trápíme, kolik jsme udělali chyb během svého rodičování, utěšeni, že "je to dovednost jako každá jiná, že se ji lze naučit a zkušenostmi zlepšovat".

"With life keeping us busy, we need to always be looking for ways to fine tune and improve our parenting skills."

Zůstat stát na značce

Opět použiji termín ze seminářů SK, protože přesně vyjadřuje postavení učitele i rodiče. "Mnozí rodiče si myslí, že musí být především kamarády svých dětí." Kamarády však mají ve svých vrstevnících, od nás se očekává role rodiče (i když to někdy tak nevypadá).

"It is ok to be friends with your child but you must always know when the parent needs to be present."

Zamysleme se nad informací z pozice učitele... Neměl by také učitel zůstat za všech okolností "jen" učitelem?


Rodič = vzor

S prvním bodem nutně souvisí i druhý a není třeba to více rozebírat.

Dovolím si odbočku do pedagogické praxe: Jak chce učitel, který čpí kouřem, přesvědčit žáky, že kouření škodí zdraví? Jak chce učitel, který se o přestávce ládoval chlebem se sádlem, vysvětlovat žákům, co je to zdravá výživa? Jak může učitel, který bez ostychu porušuje autorská práva při svých prezentacích (ve výuce, na webu apod.), vyžadovat od žáků dodržovat licence?

A jistě byste i vy mohli přidat podobně laděnou otázku...

Děti potřebují hranice

"They need to clearly understand what the boundaries are and what the consequences are if they cross those boundaries."

Už malé miminko požaduje, aby bylo sešněrováno v zavinovačce nebo "srolováno" do vaku. Cítí se bezpečně. Proč by to tedy nemělo platit i v době, kdy povyroste? I my, učitelé, jsme klidní, když víme, co a jak máme udělat, popř. co se stane, když to neuděláme.

To stejné určitě platí pro rodinu. A jistě to jde rozšířit pro jakýkoli kolektiv, tedy i na ten třídní.

Každá třída má nastavena nějaká pravidla (někdy jsou i sepsaná, což napomáhá k jejich upevnění a jasné kontrole), ať už je nastavil pouze vyučující nebo ve spolupráci s žáky. Doporučuji prostudovat Metodiku OSV Poznáváme, určujeme a dodržujeme základní pravidla chování ve třídě a ve škole z projektu Odyssea.

A pak už jen nastává ta těžší část - důsledně a spravedlivě vyžadovat dodržování stanovených pravidel.

Dovolím si zde nabídnout pravidla, která mívám vyvěšena ve třídě:

Také je velmi důležitá souhra obou rodičů (ve škole to opět můžeme vztáhnout na všechny vyučující v jedné třídě). Pokud jeden povolí, druhý ne, žáci se velmi rychle naučí využívat těchto nesrovnalostí ve svůj prospěch.


Kvalita společně stráveného času

Zde stačí jedna krátká citace: "Udělejte si na rodinu čas."

"Building open honest communication with your children is important."

.....
Podobné články:
Jak to naše snažení vidí rodiče?
Co by mělo/nemělo být na třídním webu
Vládní školní zvonění