Obrana hudební výchovy

Zkuste si v duchu seřadit předměty (třeba 1. stupně) podle důležitosti. Kam umístíte hudební výchovu? A ještě jedno řazení: Jak jakou radostí učíte/byste učili hudební výchovu?

Možná je načase pouvažovat o tom, co výuka hudební výchovy přináší dětem.

Inspiraci k tomuto příspěvku jsem našla v článku Music must take centre stage in primaries or we risk striking a bum note for society.

Co kladného přináší hudební výchova?

• Zvyšuje schopnost dítěte rozlišovat zvuky - sluchová analýza je jednou z testovaných dovedností žáka v 1. třídě v prevenci výukových potíží;
• podporuje dovednost koncentrace, která je další nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování školní docházky;
• zlepšuje výslovnost a rozvíjí jazykové (mluvní) dovednosti, např. rytmus, ovládání a péči o hlasivky;
• různé tvořivé aktivity pečují o žákovu osobnost (sebedůvěru, sebeuvědomění apod.).

Jak to chodí na základní škole?

Učitelé 1. stupně v rámci svého studia absolvovali hudební výchovu jako jeden z předmětů vzdělávání. Jsou tedy fundovanými odborníky pro výuku hudební výchovy v 1. - 5. ročníku. Je tomu opravdu tak?

Nenalhávejme si, že jsme ve všem stejně dobří. Někdo má raději matematiku a výchovné předměty ho příliš neoslovují. Učit je však musí, protože třídní učí ve své třídě všechny předměty. Nebo ne?

Napadají mě dvě přístupná řešení...

Výměna

Většinou není problém, aby si starší paní učitelka vyměnila hodiny tělocviku s mladší kolegyní. Na oplátku si ona v její třídě vezme třeba hodiny výtvarné výchovy.

Myslím, že by to s výukou hudební výchovy šlo úplně stejně. Jednu hodinu lze vcelku snadno vyměnit. Děti sice nejsou nadšeny, že mají na některé hodiny jinou paní učitelku, ale domnívám se, že je to jen ku prospěchu. Paní učitelka, která ráda předmět učí může dětem předat nejen požadované znalosti a dovednosti, ale také nadšení a radost z hudby. A to není málo!

Specialista

Předpokládám, že u vás na škole to chodí podobně jako u nás... Angličtinu učí podle možností paní učitelky z 1. stupně, ale často dochází i vyučující z 2. stupně. Proč něco takového nemůže fungovat i v hodinách hudební výchovy? Myslím, že žáci 3. - 5. ročníku by to v pohodě "skousli" a přínos podle mne výrazně převáží neshody, např. nutnost přizpůsobení se učitele věkovým zvláštnostem "malých" žáčků.

O specialistovi ve výuce HV hovoří zpráva odborníků, ze které vychází výše jmenovaný článek.

Nějaké další návrhy?