Shodují se představy rodičů a učitelů o školním vzdělávání?

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že školství patří mezi poměrně dobře hodnocené oblasti života české společnosti. Spokojenost s jeho úrovní převažuje nad nespokojeností. Letos si ministerstvo školství zadalo několik výzkumů. Výzkum STEM/MARK (duben 2009) se týkal postojů rodičů a žáků ke vzdělávání.[1]

Citace z výzkumu jsou doplněny novějšími texty psanými jak z pozice rodičů tak z pozice zástupc§ školního vzdělávání.

Jak to dopadlo ve výzkumu?

Rodiče současných žáků základních a středních škol při srovnání vycházeli z osobní zkušenosti se školou v 60.–80. letech 20. století, kdy ji sami navštěvovali, tedy se školou „socialistickou“. Největší posun vidí 82 % v lepším materiálním vybavení dnešních škol a 58 % v demokratičtějším ovzduší – žáci mají větší možnost diskuse a vyjádření vlastního názoru. Odvrácenou stranou téhož jevu je kritické posuzování kázně a pořádku v současné škole.

Rozsah učiva, zajímavost učební látky a způsob vyučování hodnotí téměř polovina jako lepší, ale druhá polovina se domnívá, že se vlastně nic nezměnilo, rozsah učiva se podle 20 % změnil dokonce k horšímu.

Většinou za stejné nebo i za horší pokládají rodiče odborné znalosti učitelů, užitečnost učiva pro výkon zaměstnání, úroveň ředitelů a řízení škol, využitelnost učiva pro život a snahu učitelů dát žákům to nejlepší. Zde přece jen ještě převažuje mínění o lepší úrovni současné než minulé, téměř v rovnováze je hodnocení poctivého a citlivého přístupu učitelů k žákům a lidských a morálních kvalit učitelů.

Pak se již poměr obrací. Morální výchovu k solidnosti, odpovědnosti a toleranci, snahu žáků dobře se učit a vztahy mezi učiteli a žáky dnes hodnotí respondenti jako horší než v době své školní docházky. Nejvíce se podle 74 % z nich zhoršila disciplína a pořádek ve školách.

V celkovém hodnocení odpovědí převažuje lepší hodnocení současného školství (34 %) nad minulým (22 %), ovšem podle 44 % rodičů je úroveň stejná.

Zaujal mne předposlední odstavec. Napadá mne jen: "A zeptal se někdo PROČ?"

Upozornila bych na 2. odstavec, který je v zajímavém rozporu s následující ukázkou:

Jaké vědomosti a dovednosti budou naše děti potřebovat?

Rozhodně jiné by podle nich měly být vědomosti a dovednosti v oblasti výpočetní techniky a ICT, v oblasti managementu, ekonomiky, podnikání a obchodu i v oblasti cizích jazyků, práce s informacemi a v oblasti technických a technologických znalostí. Méně jednoznačně, nicméně s převahou názorů, že dnes je třeba převážně jiných vědomostí, jsou vnímány oblasti jako tvorba vlastního názoru, schopnost rozhodovat se, řešení nestandardních úkolů a komunikace. Poměrně překvapivě jen necelá polovina respondentů z řad rodičů i žáků má za to, že převážně jiné vědomosti potřebují dnešní děti v oblasti společenských věd a novodobých dějin. Vcelku neutrálně obě skupiny vnímají oblasti spolupráce, tvořivosti i ochoty angažovat se ve prospěch celku. Nejmenší vliv má podle nich časový i společenský posun na získávání vědomostí a dovedností v oblasti matematiky a přírodních věd, českého jazyka i na výchovu k pečlivé, systematické práci.

Z aktuálnějších článků mě zaujalo...

V příspěvku Secret Parent: 10 things we'd like to say to teachers lze nalézt několik zajímavých vzkazů rodičů směrem k učitelům. Vím, že není jednoduché je mít stále na paměti, ale občas bychom si je měli zopakovat. Přeci jen - máme děti jen půjčené...

Education is collaborative – we entrust our kids to you (ok, you take them off our hands too), but, equally, you need us.[2]

• Že rodič nepřijde na schůzku ještě neznamená, že nemá o dění ve škole zájem. Třeba jen v daný termín nemůže...
• Nedávejte nám domácí úkoly. A nejhorší jsou ty dlouhodobé.

Každopádně by mělo být jasné, že rodiče jsou zásadním prvkem pro směřování a vzdělání jejich dětí. Rodina, která dává vzdělávání na jedno z čelních míst ve svém žebříčku, bude mít jistě výrazně odlišný postoj ke školnímu vzdělávání (a to ať v kladném či záporném pohledu).

Další podobně zaměřené dva texty o rodičích a jejich roli ve vzdělávání (tentokrát ze Slovenska) najdete v příspěvku Vzdělávání není jen úkolem školy aneb Dva zajímavé články ze Slovenska.

Spoločnosť vzala učiteľom rešpekt. Na vrchol pyramídy sa postavilo dieťa, ktoré prostredníctvom rodiča vzalo učiteľovi autoritu.[3]

Zdroje a citace:

[1] HRUBÁ, J. (2010). Jana Hrubá: Rodiče, zkuste srovnávat!. [online] Ucitelske-listy.cz. Available at: http://www.ucitelske-listy.cz/2010/01/jana-hruba-rodice-zkuste-srovnavat.html# [Accessed 27 Jan. 2010].

[2] The Guardian, (2014). Secret Parent: 10 things we'd like to say to teachers. [online] Available at: http://www.theguardian.com/teacher-network/teacher-blog/2014/jun/14/secret-parent-10-things-say-to-teachers [Accessed 2 Aug. 2014].

[3] GRÁNSKA, Z. (2014). Kľúčom k vzdelanosti detí nie sú školy, ale rodičia. [online] Eduworld.sk. Available at: http://www.eduworld.sk/sk/klucom-k-vzdelanosti-deti-nie-su-skoly-ale-rodicia!aid=350 [Accessed 2 Aug. 2014].