Také stále ještě tvoříte pololetní/čtvrtletní práce a různé testy? Pak by se vám mohlo hodit několik rad z článku How to Write Test Questions: Tips for Creating Good Exams.
Každý učitel by měl začít tím, píše Heather Fawcett, že si určí hlavní cíle tématu. Může pomoci, pokud si připravíme seznam deseti věcí, které chceme, aby si žáci pamatovali. Podle tohoto seznamu pak můžeme formulovat ty správné otázky a úkoly.
Kladu si otázku: Proč zrovna deseti? Aby práce nebyla předimenzovaná? Aby ji bylo možné zvládnout za 45 minut?
Dále je třeba rozmyslet si, jakou strukturu a vzhled bude mít test/písemná práce. Ideální je, pokud kombinujeme různé způsoby, např. volbu z nabídky, doplňování do textu, odpovědi na otevřené/zavřené otázky, dokreslování/tvorbu nákresů apod.
Nápomocna by nám mohla být Bloomova taxonomie, která by mám mohla nabídnout různé pohledy na věc a umožnila by nám vytvořit test, který vyžaduje od žáků myšlení nižšího i vyššího řádu.
Autorka zdůrazňuje dva nejdůležitější cíle testů:
- zjistit, co žák umí;
- umožnit žákovi uspět.
Úkoly by tedy neměly být postaveny na "chytácích", ale stejně tak by neměl být test příliš lehký.
Další zajímavé body přidává Univerzita v Indianě:
- omezte dlouhá zadání úkolů a zbytečně složitý jazyk (pokud to není součástí testu, např. čtení s porozuměním) - ulehčíte tak test (nejen) žákům s poruchami učení;
- ujistěte se, že správná odpověď není výrazně delší nebo kratší, než ty nesprávné.
Nikdy jsem nepřemýšlela nad délkou odpovědi, takže druhý bod mne opravdu dostal!
Když jsem byla loni uvádějící učitelkou, doporučila jsem své kolegyni, aby
- jako první úkol zvolila něco opravdu jednoduchého, co zvládnou všichni bez větší námahy (jedná se o motivační prvek, aby se nám hned v úvodu nezasekli slabší žáci);
- nepředimenzovala stránku spoustou textu a volných linek (častý nešvar našich písemných prací - asi máme my, učitelé, pocit, že je třeba na list A4 narvat všechna cvičení, která byla v pracovních sešitech);
- se na závěr podívala na práci "shora" a pokusila se rozčlenit úkoly co nejpřehledněji (přehlédnuté cvičení v písemné práci je chybou učitele!);
- pokud to jen trochu půjde dala do závěru dobrovolný úkol "pro rychlíky a šikulky" (pokud je správně vyřešen, může žákovi body přidat, ale nikdy ne ubrat), který bude ale nepatrně náročnější.
A pak je tu otázka hodnocení písemných prací...
Zkusíme to nejprve probrat v komentářích? ;-)
.....
Podobné články:
Musím říct, že Tvoje rady mi připadají nejužitěčnější. Vždycky jsem například měla problém s přehledností, např. jsem někde zapomněla číslo úkolu. A nedávám úkoly navíc, myslím, že to vyzkouším.
OdpovědětVymazatNerada volím volbu z nabídky, protože žáci, kteří se nenaučí, mají v tomto případě výhodu alespoň 50% (podle počtu možností). Dávám přednost (a zkouším) zadávat úkoly (hlavně v mluvnici) podle Bloomovy taxonomie. (Např. uveď příklad, vytvoř...).
Abych to ještě doplnila - úkoly navíc byly vytěšinou na druhé straně testu.
OdpovědětVymazatJednak se slabší žáci nenervovali, že musí stihnout i tohle, jednak test byl pak otočený a předchází se tak (nechtěnému) opisování.
Myslím, že úkoly s nabídkou volí učitelé, protože se jednoduše opravují a výsledek je jednoznačný - na rozdíl od odpovědi vyjádřené slovně.
Já se zase budu muset zamyslet nad tím Bloomem, moc jsem to nepoužívala.
Lidko, děkuji za rychlou a milou reakci. P.
Ahojky Pavlíno, nedá mi to a musím zareagovat :-) Právě nedávno jsem si říkala, jak volit zadání testu ze zeměpisu, abych ověřila, že si žáci něco pamatují, ale zároveň, aby to nebylo jen a-b-c. Nechala jsem se inspirovat učebnicí z NŠ a písemku po části Evropy tvoří: doplnění textu, otevřená otázka, přiřazení k pojmu definici nebo charakteristiku, pak výběr a-b-c a pak čtveřice slov, které charakterizují stát. Je pravda, že většinou je v charakteristice hl.město, ale protože si jej ne všichni vždy pamatují, není to primitivní pro všechny.
OdpovědětVymazatSe všemi body, o kterých píšeš, musím souhlasit a přiznat se, že se o ně většinou snažím :-)