Okamžitá zpětná vazba - nápady pro žákovskou samokontrolu

Učitel by měl žákům poskytovat co nejdříve zpětnou vazbu při výuce. Zvlášť, pokud se žáci teprve "učí něco nového" je žádoucí, aby měli  k dispozici okamžitou zpětnou vazbu, jinak by mohlo dojít k upevnění chybných postupů. A jak už jistě vyplynulo z mých předchozích příspěvků, známku nepovažuji za účinnou zpětnou vazbu v procesu učení.

Nabízím zde několik aktivit, které umožňují žákům okamžitě si překontrolovat svá řešení...

Počítačové programy a DUMy - kontrola výsledků

Nejjednodušší variantu pro učitele (a nejnáročnější pro žáka) představují - dle mého názoru - pracovní listy, kdy si následně žák má překontrolovat výsledky sám. Vyžadují od žáka další maximální míru soustředění (malá velikost, nepřehlednost řazení, potřeba neustále "překlikávat" z jednoho pracovního listu do druhého) ve chvíli, kdy by logicky měl alespoň chvilku oddechovat.

Učitel musí také myslet na to, aby místo kontroly bylo dostatečně přístupné a předvídat, že se zde může nahromadit také více dětí. Pokud ostatní musí stát jen ve frontě a čekat, nastává zmatek a nežádoucí přílišný ruch ve třídě.

Jak tomu zabránit?

• Žáci dostanou různé typy pracovních listů, tj. u jednoho kontrolního místa se nemůže shromáždit příliš dětí. Pokud učitel používá nějaký počítačový program s tiskem pracovních listů (znám např. Terasoft nebo Nová škola), pak s variantami není problém. U DUMů ta možnost většinou není tak široká, proto může učitel pracovní listy označit např. barvami a žáci pak chodí kontrolovat z listu "své bary". Tím lze žáky "rozmístit" na více stanovišť.
• Učitel rozstříhá pracovní list na více částí, které rozmístí na různých místech třídy. Žák, který dokončí jedno cvičení, si je kontroluje na označeném místě a nepřekáží ostatním, kteří kontrolují jinde jiné cvičení.

Slož a vidíš, jak umíš

Mnohé aktivity jsou přímo postaveny na možnosti okamžité zpětné vazby. Pokud žák správně poskládá (většinou nějakou formu karet/kartiček), okamžitě vidí/zjistí, jestli má vše správně. Do takové kategorie patří např. aktivity Loto, Skládanky s tajenkami nebo Řetízky/Smyčky (šablony jsou např. v každé složce Pracovní karty a šablony pro činnostní učení v matematice).

Řetízky jsou postavené na principu, že pokud žák správně seřadí příklady (výsledek jedné kartičky je prvním číslem kartičky následující), pak poslední výsledek je prvním číslem celé řady. Dal by se tedy vytvořit v podstatě kruh.

Výhodou této aktivity je, že žák může začít skládat sloupeček od kterékoli kartičky. Takže je docela možné, že žák opakovaně počítá stejný sloupeček, aniž si to výrazně uvědomuje.

Tyto aktivity se hodí mít neustále k dispozici ve třídě.

Využívala jsem je ve chvílích, kdy:

• rychlejší žáci měli práci hotovou a chtěli se zabavit jinak, než čtením
• slabší žák potřeboval procvičit počítání zpaměti ve zvoleném oboru

Řešení z druhé strany

Velmi často využívanou aktivitou je možnost okamžité kontroly otočením kartičky/pracovního listu. 

Většinou jsem pracovala s kartičkami:

• AJ: slovíčka (česky/anglicky nebo anglicky/obrázek) - žáci si samozřejmě vytvářeli sami
• ČJ: pravopis (slovo s chybějící hláskou/správná hláska), mluvnické kategorie (slovo nebo věta se zvýrazněným slovem/určené mluvnické kategorie nebo jen jedna)
• M: výpočty (příklad/řešení), jednoduché úsudkové slovní úlohy (zadání/řešení)
• ostatní předměty: znalosti (otázka/odpověď)

Žáci mohou kartičky využívat samostatně k procvičování nebo jako hru ve dvojicích/skupinách.

Kolíčky

Novinka, která mne vlastně podnítila k napsání celého textu, byla doporučena jednou mou kolegyní. Podrobný popis aktivity (včetně odkazů ke stažení materiálů) najdete na webu Montessori doma - jedná se o aktivity Počítanie lentiliek, Kokosové sčítanie do 10 a Kokosové odčítanie do 10.

Domnívám se, že tato možnost kontroly je opět zábavná pro žáky a je o něco maličko lepší, než výše zmíněné řešení z druhé strany. Žák své rozhodnutí nějakým způsobem zaznamená, nejde tedy jen o "mysli si" a např. soused v lavici může pomáhat s kontrolou.

O "kolíčkování" také zde (obrázky řeknou někdy víc než kupa slov).

Na závěr

V závěru je ovšem třeba dodat, že je třeba nejen umožnit žákovi okamžitě si překontrolovat svá řešení, ale (a to je stejně důležité ne-li důležitější) také konzultovat PROČ výsledky dopadly, tak jak dopadly. Nejvíce se mi osvědčilo, když

• úspěšný žák kontroluje postup neúspěšného žáka, tzv. mu kouká přes rameno
• učitel si nechá žákem vysvětli jeho postup co nejpodrobněji, odhalí problematické místo a pomůže žákovi objevit správný postup

Také nesmíme zapomenout, že i úspěšní žáci se chtějí pochlubit svým výkonem a umožnit jim podělit se o úspěch s učitelem, ostatními žáky např. formou diskuzní skupinky nebo malou výstavkou.