11. PEPOUŠovo vlnobití III.: Vedeme ve výuce žáky ke zvídavosti a ptaní se?

Přijďte mezi "trochu jiné pedagogy" do online diskuze. Připojte se a přispějte k obohacení našich/vašich zkušeností. Nově probíhají vlnobití na síti Google Plus.

Téma: Vedeme ve výuce žáky ke zvídavosti a ptaní se? 
Následuje textový přepis diskuze...



Jsou současní žáci ještě zvídaví? Jak se to projevuje? 8 komentářů

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Myslím, že jsou, ale trošku se to nenosí, tak se tím moc nechlubí. Pak taky mají sami odpovědi na otázky, protože díky TV a filmům spoustu věcí viděli a školu nepotřebují.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Jitka Rambousková  ... a předpokládám, že to souvisí s věkem. Přeci jen mám poměrně optimistické zkušenosti z 1. a 2. třídy.?

Jana Zárubová19. 11. 2012
Jsou zvídaví ale většinou v jiných oblastech než jim nabízí škola?

Daya Murová19. 11. 2012
Náhodou, někdy překvapí.?

Petra Pšeničková19. 11. 2012
Mám zkušenost, že 1. stupeň vždy velmi zajímá,když se dozví něco ze života učitele, vychovatele v družině.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Jana Zárubová Nedalo by se to nějak zakomponovat do předmětů??

Alena Žočková19. 11. 2012
učím fyziku, klidně bych každou druhou hodinu mohla věnovat pouze otázkám žáků .... a musím se přiznat, že se to tak budu i snažit zakomponovat do RVP?

Jitka Rambousková19. 11. 2012  -  Reply
Ono taky dost záleží na předmětu, popř. látce. Jsou předměty, kdy je to více o otázkách učitele (řada látky v rodinné výchově apod. ) Kolik otázek mohou mít k převodu jednotek či násobilce??



Jakou aktivitou/větou/jednáním dokážeme u svých vlastních dětí "zabít" veškerý zájem/zvídavost? 17 komentářů

Berka Malíčková19. 11. 2012
Jednoznačně nezájmem, když si zrovna neudělám čas...naštěstí jsou ochotni položit dotaz znovu, ale už musím přijít já ?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
Také to mám podobně. Ještě snad nevhodnou reakcí - někdy prostě odpovím špatně nebo se i jen špatně podívám, a je po ptaní .(?

Petra Pšeničková19. 11. 2012
Ještě nedokážu posoudit,ale napadá mě, co jste měli dnes ve škole k obědu??

Daya Murová19. 11. 2012
Nemám děti, ale: Známky nějaký máš? Jedls??

Lukas Bajer19. 11. 2012 (upraveno)
Souhlas s nezájmem. Ale podle mě by musel být déletrvající. Zatím se mi to ani u jednoho - i přes občasné - "Počkej, teď nemůžu" naštěstí nepodařilo.?

Jitka Rambousková19. 11. 2012+1
"Co bylo ve škole?"?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Jitka Rambousková To je vražedná otázka, souhlasím :)
Myslím, že ji klademe, ale snad ani tak nečekáme nějakou odpověď. Je to mnohdy taková otázka z povinnosti.?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Naposled jsem se tak zeptala v neděli a styděla jsem se, ale musela jsem.?

Ludmila Kovaříková19. 11. 2012
Proto se ptám, co se ti ve škole podařilo/nejvíce líbilo??

Lukas Bajer19. 11. 2012
U nás funguje hlavně líbilo. ?

Petra Pšeničková19. 11. 2012+1
Autorky metody Respektovat a být respektován mají zato,že se dítěte takto ptát nemáme, že to důležité řeknou samy. V praxi si to ale neumím představit. Říkají,že otázky :Co bylo ve škole? Co bylo k obědu? ničí chuť dítěte o škole vůbec mluvit a stejně neodpoví něco jen,aby bylo hotovo.?

Berka Malíčková19. 11. 2012
to bych se o škole nedozvěděla nic :-)?

Lukas Bajer19. 11. 2012
+Petra Pšeničková S respektem ke Kopřivovým, některé jejich metody nefungují generálně.  ?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Petra Pšeničková Taky bych si nebyla jistá. Jasně, malí budou povídat, ale u puboše tohle prostě nenastane, sám nepřijde.?

Daya Murová19. 11. 2012
Myslím, že to všichni známe. Člověk přijel nabitý zážitky z výletu a na otázku: tak co, jaké to bylo? Dokázal ze sebe dostat jen: Hm, dobrý.?

Jitka Rambousková19. 11. 2012 (upraveno)
+Daya Murová Ptali se tě doma? :)))
Ze mne to taky leze až dneska?

Petra Pšeničková19. 11. 2012  -  Reply
No,právě,mně taky přijde ,že u starších dětí trochu zájmu,popostrčit je třeba. Já když přijela z tábora,tak vyloženě čekala,až se máma zeptá,co jsem tam zažila.Když se nezeptala,tak jsem stejně vyprávěla,ale mrzelo mě to. Možná jen neplácat čas otázkami o tom,co bylo k obědu.?



Jaký postoj/reakci bychom měli zaujmout, pokud se žák před třídou ptá se na něco, na co v danou chvíli neumíme odpovědět? 9 komentářů

Jana Zárubová19. 11. 2012
Jednoznačně přiznat, že odpověď nevíme a hledat spolu s dětmi možnosti, jak informaci zjistit?

Petra Pšeničková19. 11. 2012
+Jana Zárubová Souhlasím, i když je to těžké.?

Jana Zárubová19. 11. 2012 (upraveno)
Nepřipadá mi to tak těžké. A mnohdy se dobereme zajímavých zjištění. Dokonce někdy řeknu, že to nevím, i když vím...jen aby sami hledali a zjišťovali?

Petra Pšeničková19. 11. 2012
+Jana Zárubová Pro někoho může být těžké přiznat před celou třídou,že něco nevím,že nemám odpověĎ. Tady u Pepoušů je toto standard,ale na běžné škole mnoho učitelů nepřizná před třídou,že neví, nepřizná chybu. Bohužel.?

Jana Zárubová19. 11. 2012
nevědět není chyba, ale v dnešní době exponenciálního nárůstu informací naprosto normální stav :)?

Jitka Rambousková19. 11. 2012 (upraveno)
"Tak to nevím." Není až takový problém to přiznat, teda mimo běžnou matiku :)?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
Myslím, že k "přiznání" si troufne pouze učitel, který si je jistý svou autoritou. Kolik takových je??

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Takový by měl být každý.?

Petra Pšeničková19. 11. 2012 (upraveno)+1  -  Reply
Pracovala jsem na běžné ZŠ a mnoho učitelů s tím mělo problém. Myslím,že Pepoušové NEjsou klasičtí učitelé, to jsou nadstandardní učitelé.Díky za ně/za vás. Kéž by bylo takových více.?



Jaký je rozdíl mezi drzostí a zvídavostí žáků? 29 komentářů

Pavlína Hublová19. 11. 2012+1
Podle momentální nálady učitele. Někdy snesu poměrně hodně (i divných otázek) a někdy stačí jedna a vybuchnu. Smutné.?

Ludmila Kovaříková19. 11. 2012
To bych také ráda věděla.?

Petra Pšeničková19. 11. 2012+1
Myslím,že v tom tak hraje roli typ školy nebo přístup školy/učitele.Zvídavý žák může být pro učitelku,která nevede žáky k přemýšlení a kladení otázek, drzý, i když se jen slušně ptá.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
Každý to vidíme jinak, každý máme tu hranici někde jinde. A v tom je zásadní problém, myslím.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Petra Pšeničková Je ti tedy pro žáka ošemetné. Nejprve musí učitele poznat, a pak může být eventuálně zvídavý. A nebo taky ne.?

Jana Zárubová19. 11. 2012
Myslím, že mi jako zvídavost připadá mnoho z toho, co by jiní označili jako drzost :)?

Jitka Rambousková19. 11. 2012+2
Je to někdy na hraně. Co jeden učitel snese, to druhý setře. Když někdo vykřikne nějaký nápad k věci - to mi osobně nevadí, ale v zeměpise je to na poznámku.
Ony to děti taky nemají jednoduché?

Alena Žočková19. 11. 2012
Je na nás, abychom naučili žáky kultivovaně se ptát. Pokud toto žák zvládne, je pak jen na učiteli, jak se vypořádá s jakýmkoliv zněním otázky. Já osobně se nevyhýbám žádným a pokud to někteří žáci záměrně přehánějí, musím je vmanipulovat do vhodných mantinelů.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Alena Žočková Dělají to tak všichni učitelé u tebe ve škole? Bylo by to asi ideální...?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Šmarjá, nemám žádný hmatatelný rozdíl. Drzost je, když někdo záměrně odpovídá „hloupě“, čímž zároveň popírám to, co jsem psal někde výš. Není hloupé odpovědi. No ale je a to je ta drzost. Prostě nechce odpovědět, ale vyštěkne nějakou kravinu, aby byl pokoj.?

Alena Žočková19. 11. 2012+1
+Pavlína Hublová je to jedna z priorit na které se zaměřujeme ... v sedmičkách je situace "napjatější", ale v devítce se nám vše vrací pozitivně ... žáci jsou schopni klást otázky, nebojí se toho a UMÍ je klást (samozřejmě ne všichni)?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Bohuslav Hora Možná bychom spíš měli začít říkat, že není hloupých otázek? Protože já si taky myslím, že odpovědi hloupé být mohou - zcela záměrně.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Alena Žočková Závidím. Tady je asi opravdu třeba táhnout za jeden provaz...?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
No hloupé jsou ty záměrně drzé, ale občas se odpověď jeví jako hloupá, ale když zapátrám, jak to ta hlava myslela, tak to zase tak hloupé není, říkám, že to asi není ono, ale pojďme přemýšlet, jak to ten dotyčný myslel, nebo bychom to mohli rozvinout dál.?

Lukas Bajer19. 11. 2012 (upraveno)
+Pavlína Hublová Nikoli smutné, jen lidské. A naprosto na místě. Někdy mám totiž pocit, že svojí tolerancí děláme občas minimálně starším žákům medvědí službu. Ukažte mi, kdo se s nimi bude takhle v životě mazlit.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Asi nikdo, ale možná, že je to cesta k nějaké tolerantnosti, třeba to byla opravdu zajímavá myšlenka, jen ji neuměl formulovat a my mu máme pomoct, aby se narodila na svět. A třeba příště to už bude lepší.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Bohuslav Hora Je tedy potřeba mít otevřenou mysl a dostatek času - na zamyšlení, na vysvětlení.
Hm, to nevím, jestli jsou takové podmínky v hodinách vždy k dispozici.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
No to nejsou, ale je třeba tomu ten čas dát, pak se to možná i vrátí.?

Alena Žočková19. 11. 2012+3
je mnohem důležitější, aby se děti naučily nejen ptát, ale ptát se k věci a následně i hledat odpovědi .... naučit je, aby nečekaly, že vše dostanou naservírováno na stříbrném podnose - v životě to tak nefunguje?

Lukas Bajer19. 11. 2012
+Alena Žočková Souhlas. Ale docela by mě zajímalo, v které třídě začít se svobodou "Vytvoř si otázky a vyhledej na ně odpovědi", aniž by kantor během procesu vstupoval do práce.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012+1
Zajímavý postup je ještě dát jim odpovědi a zformuluj otázky. :)?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Alena Žočková Jak toho docílit? Nějaké kroky??

Lukas Bajer19. 11. 2012
+Bohuslav Hora Hezké, tohle učím v AJ, ale v češtině mě to nenapadlo použít. Díky za tip.?

Alena Žočková19. 11. 2012
+Lukas Bajer  v šestce je vedu (abychom si ujasnili pravidla) ... od sedmičky jsou schopni podle zadaných bodů pracovat, osmáci a především deváťáci vnáší své nápady aniž bych musela práci řídit?

Bohuslav Hora19. 11. 2012  -  Reply
+Lukas Bajer Používám to v dějepisu, ale občas to bývá horor. :D?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
+Alena Žočková Tak to je dobrá práce :)?

Lukas Bajer19. 11. 2012 (upraveno)
+Alena Žočková To zní dost podobně jako u nás, jen to bohužel nefunguje všude. Někteří se prostě - díky predispozicím - nedovedou zeptat. A jiní - díky hormonálním predispozicím - čekají na "kuchařku".?

Lukas Bajer19. 11. 2012
+Bohuslav Hora To si dokážu docela dobře představit.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
+Lukas Bajer :D Občas se pak musím ptát, jaká že byla odpověď, protože se totálně všici ztratíme.?



Jaké podněty vyprovokují žáky k "ptaní se" ve vašem předmětu? 15 komentářů

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Může to být "Proč?" ?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Jitka Rambousková ... ptá se učitel nebo žák??

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Klidně i učitel, aby ukázal, že věci mají své důvody a odůvodnění.
Jasně, že u žáka je to ideální?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Nebo říkám, že by mě zajímalo, jak to vlastně je? Jak tomu rozumíte vy? A v nižších ročnících se i něco dozvím, víš se už bojím, že jsem ve třídě sám. :)?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
U mě fungovalo "hraní na zapomnětlivou". Ale je jasné, že takové šaškárny fungují na malé děti, u starších bychom asi ničeho podobného necílili.
Nebo máte nějakou taktiku??

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Ještě občas funguje hláška, že tohle mi teda hlava nebere, jestli by mi to nemohli vysvětlit, ale už v osmičce na to moc nereagují. Spíš slyším věty typu, ať to nadiktuju a oni se to naučí. Cože? Co mám diktovat? :D?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
V matice různá řešení - proč u Pepy a Tomáše je to OK a proč Petrův postup nefunguje.
Momentálně u šesťáků pořád řeším, že nemusí být jenom jeden postup dobře, že si hledají chyby, že musí kontrolovat třeba práci jiného ... Pořád ještě někteří čekají, že je něco přesně dané a opraím hned každou chybu. A já je v tom nechám klidně plácat :)?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
A pak je tu práce s třídou, která by mohla nevhodně reagovat na rádoby hloupou otázku.
Máte nějaké tipy, jak zbrzdit hurónský smích už v zárodku??

Lukas Bajer19. 11. 2012
Z reakcí mám pocit, že většina mých 9. bytostně nesnáší (vedle otázky Proč?) také "Vysvětli mně to jako 5letému děcku. - a poté nastupuje podobné jako +Pavlína Hublová hra na nechápavého. Tuhle hru celkem zkousnou.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Lukas Bajer Víme, že je to tvoje oblíbená "říkanka". U mě by s tím problém nebyl, nepoužívám skoro vůbec.
Je zajímavé, že nám slupnou i takovou tragickou hru na nechápavého :)?

Daya Murová19. 11. 2012
Ano taky to tak dělám. Víte, že jsem natvrdlá, vysvětlete mi to tak, abych to pochopila. Představ si svého brášku ze školky...?

Lukas Bajer19. 11. 2012  -  Reply
+Pavlína Hublová Neslupnou, zkousnou. V tom vidím dost velký rozdíl. Někdy je potřeba je popostrčit dovětkem, Zkus to vysvětlit jinak, v životě budeš muset vysvětlovat mnohem složitější věci daleko nechápavějším lidem, než jsem já." ?

Petr Vanický19. 11. 2012+2
Můj oblíbený povel je: Kdo se nechce na nic zeptat, ať zvedne ruku. Většinou se jich pár najde, kteří ruku nezvednou. ?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
A to je hezký postup. :D?

Lukas Bajer19. 11. 2012
+Petr Vanický Takový hezký, učitelsky zákeřný. Skoro jako "Kdo má tahák, odevzdejte mi ho na stůl."?




Znáte (a používáte) startéry - startovací úvodní slovíčka, která vedou žáky k formulacím otázek? 7 komentářů

Lukas Bajer19. 11. 2012
(Pokud správně chápu otázku) Známých 6 otázek z Nápadů na ubrousku (Kdo co atd.). Ale ty samy o sobě zvídavost neprobudí, spíš jen nasměrují, na jaké oblasti by se mohla dítka během ptaní zaměřit.?

Ludmila Kovaříková19. 11. 2012
Ano, to jsou jedny z mnoha... Hlavně v literatuře se používá rád bych věděl... Zajímalo by mě... pro zvědavé otázky.?

Daya Murová19. 11. 2012
Někdy používám. Nebo napíšu začátky vět a doplňují (ne otázku, ale větu)?

Pavlína Hublová19. 11. 2012+1
Používala jsem u maličkých často. Učila jsem je ptát se. Stačilo k danému textu navrhnout vhodné startéry, a pak už i ti slabší tušili, na co by se tak mohli ptát.?

Lukas Bajer19. 11. 2012
+Daya Murová Zkoušel jsem, ale bohužel žáci začali často sklouzávat k přejímání doslovných citací ze zdrojů (tzv. metoda průtokového ohřívače). Proto jsem ustoupil a nahradil "vysvětli vlastními slovy/na vlastním příkladu atd.". Ale díky za připomenutí, možná to znovu vyzkouším.?

Daya Murová19. 11. 2012 (upraveno)  -  Reply
+Lukas Bajer Určitě je nutné kombinovat obojí.  U někoho je i ten průtok velký úspěch.?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Zkusila jsem jednou ty začátky. U některých zajímavé výsledky :( Evidentně to v deváté třídě viděli poprvé.?



Je zvídavost (a hlad po odpovědích) hnacím motorem ve vzdělávání? Nebo mají žáci jinou motivaci?
Měla jsem v 1. třídě pocit, že mnohým by tato motivace bohatě stačila.
Kdy se toto uspokojení změní? Je to vývojem, nebo za to můžeme my, učitelé? 15 komentářů

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Kouzelné slovíčko - puberta. Ta dělá divy?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Ale je to určitě jen jeden z více?

Daya Murová19. 11. 2012
Co rubikon??

Petra Pšeničková19. 11. 2012
Taky bych řekla,že vliv na zvídavost bude mít vývoj jedince. Také jsem slyšela názor,že škola zvídavost zabíjí.Když se žák vzdělává v domácím vzdělávání,je zvídavý sám od sebe a má výborné výsledky na vysoké škole. Četla jsem v rozhovoru v Psychlogii dnes s nějakou zahraniční propagátorkou jiného než institucionalizovaného vzdělávání.?

Lukas Bajer19. 11. 2012
Skoro se to bojím napsat, ale přijde mi, že zvídavost začne mizet ve chvíli, kdy dítka zjistí, že jiné formy zábavy jsou na rozdíl od zkoumání nějaké oblasti víceméně zdarma rovnou "naservírované". ?

Berka Malíčková19. 11. 2012
Bohužel u mého syna to tak je, že škola mu nic nedává....chybí tam jakýkoliv individuální  přístup...chápu že při plné třídě žáků to sice je problém, ale pokud by se chtělo, řešení by se našlo...zvídavý je dost, ale ze školy si odpovědi nepřinese?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Co to plná třída ve vašem případě?
Také často záleží na složení třídy.?

Petra Pšeničková19. 11. 2012
+Berka Malíčková Je zajímavé to vidět z druhé strany. Také si myslím,že od některých vyučujících si žáci opravdu nic neodnesou-co by je dále rozvíjelo. Na druhou stranu dnešní trend školství je opravdu složitý-třídy jsou plné, integrují se tam žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, je tam mnoho žáků hraničních a jsou tendence zrušit speciální školy-to by byl už úplný konec. Není to na dobré cestě.?

Berka Malíčková19. 11. 2012
U syna momentálně 26 dětí ve čtvrté třídě...dcera v první - tam je počet 31 a převážně kluků....vím že ta situace je katastrofální a vůbec vám to nezávidím....na druhou stranu třeba právě tady je vidět, že jsou učitelé, kteří se snaží být jiní?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
V první třídě 31? Tak to je peklo.
?

Pavlína Hublová19. 11. 2012+1
+Petra Pšeničková  píšeš: škola zvídavost zabíjí
Troufám si spíš říct, že donedávna to byl spíš učitel, kdo zabíjel. V současnosti to je ale společnost, resp. politická rozhodnutí. :(?

Petra Pšeničková19. 11. 2012
+Pavlína Hublová Ano,rozhodnotí zhora jsou šílená. Názor,že škola zabíjí zvídavost-to prezentovala ta žena z článku,ale bylo to zajímavé,měla zato,že přirozená zvídavost se ve škole jako instituci rozvíjet nedá-protože domácí vzdělávání probíhá tehdy,když dítě chce a není teď daný předmět a další důvody. Mě to zaujalo.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Lukas Bajer Píšeš: zvídavost začne mizet ve chvíli, kdy dítka zjistí, že jiné formy zábavy jsou na rozdíl od zkoumání nějaké oblasti víceméně zdarma rovnou "naservírované"
Myslíš, že to souvisí s množstvím zdrojů, které jsou k dispozici??

Lukas Bajer19. 11. 2012  -  Reply
Přesně tak. Bohužel, naše "učitelské" vidění zvídavosti je dost omezené na oblasti, které jsme nuceni vzdělávat. Jsem ale přesvědčený, že v jiných oblastech (každý ve svých) jsou zvídaví dost. Což ovšem není na škodu, jen bohužel nemáme dost času a prostoru kultivovat jejich postup při "zjišťování", sbírání informací a dalších krocích jako zpracování a využívání.?

Daya Murová19. 11. 2012
Vždycky, když dělám vím - chci vědět - dozvěděl jsem se, tak trnu, že nebudou chtít nic vědět, ale zatím se mi to nikdy nestalo :)?



Kdy a na co se žáci nejčastěji ptají ve vašem předmětu? A naopak jaké otázky byste rádi slyšeli? Jsou tyto dvě odpovědi v souladu? Proč?
27 komentářů

Ludmila Kovaříková19. 11. 2012
V mluvnici si spíš ujasňují pravidla. Mám ráda, když se ptají v literatuře. Když kladou přemýšlivé otázky (zvědavé) a otázky, které se ptají na souvislost textu s naším životem.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Ludmila Kovaříková Je poměr těchto otázek odpovídající tvým představám??

Pavlína Hublová19. 11. 2012
Na prvním stupni je nejlepším předmětem na ptaní prvouka, později vlastivěda a přírodověda.
A literatura - při práci s textem se nelze neptat.?

Ludmila Kovaříková19. 11. 2012
V mluvnici bych chtěla, aby se ptali více. V literatuře mi to stačí, tam mi jde spíš o hloubku otázek.?

Daya Murová19. 11. 2012+1
Jsem ráda, když se ptají v dějepisu, v literatuře, když jdou za text: co by bylo, kdyby... Nejčastěji? Můžu jít na záchod? Jak to má být dlouhé? Můžeme ve dvojici? ;)?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Ptají se tehdy, když je to zaujme, ale ptají se na podrobnosti, které většinou nevím, tak to říkám rovnou, že můžeme dohledat - příkladem může být otázka, v jakém intervalu se vrací k Zemi Hallyova kometa - našli jsme ji na koberci z Bayeux - tak dobře, zkusí někdo najít? No, nenašel, našel jsem si já. :D?

Daya Murová19. 11. 2012
Neptají se, když nerozumí, ale dospělí taky ne. I dospělí všechno odkývou, adám cvičení, pak se terve ukáže, že vůbec nechápou.?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Chtěji vědět výsledek, ale často je nezajímá právě to Proč??

Bohuslav Hora19. 11. 2012
No, a v tom je zakopaný pes. Nezeptají se, protože se nechtějí ztrapnit. Máme takovou dohodu, že když se někdo na něco ptá, tak se nikdo nebude smát, každý máme právo zeptat se „hloupě i hloupě“ odpovědět.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
To je velmi moudré:
- ptají se, když je to zaujme
- neptají se, když nerozumí
Můžete z toho něco pro svůj předmět vyvodit??

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Je to jednodušší, je to soutěž. Kdo toho bude mít víc a správně. Taky říkám, že některé věci nemají jednoznačnou odpověď, že mohou být i další řešení se zajímavými otázkami, tak občas se to podaří.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Zjednodušit, aby to bylo pochopitelné, pokusit se snížit se na tu věkovou úroveň, hovořit v příkladech - takové ty obrázkové představy, tak si to představte, jako když… To většinou pomůže odbrzdit vlak. :D?

Jitka Rambousková19. 11. 2012
Když se neptají ve třídě, tak by měl být prostor na otázky někde vedle. Vím, idealismus.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Zazvoní, upadne jim to od rukou. Ale mám pár takových žáků v sedmičce, kteří se přijdou ptát a dokonce i poděkovat, když se jim to líbilo. Aaaaaa, to je tak krásný. :D?

Daya Murová19. 11. 2012
Dneska hezké cvičení k obrázku na školení - první krok: popis, druhý, vymysli co nejvíc otázek, ideálně tak, aby začínaly proč.?

Jitka Rambousková19. 11. 2012+1
Jak psal Slávek - zjednodušit, vysvětlit jinak, zvolit jiný postup..,

Pak je ještě kategorie hloupých otázek, kdy opravdu pomoci nemůžeme.
"Já tomu nerozumím a potřebuju to vysvětlit"
"Čemu nerozumíš?"
"Já nevím. Všemu"?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
No jasně, další aktivita, vymyslete otázky do testu, ale musí být otevřené, tedy žádné odpovědi ANO - NE. Pak to na konci zpracováváme, já zapisuju do týdenního plánu ty, co se mi líbí, z nich pak vyberu některou do testu.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Jitka Rambousková Myslíš třeba i online? Na blogu, pomocí soc. sítí? Jé, to by se mi líbilo.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Ano, pak lze použít jedině repliku o perlách a sviních či hrachu a zdi. „Tak tomu nerozumím. Chcete jako říct, že jsem svině?“ Ne, to teda opravdu nechci.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Online dostávám akorát připomínky, že to co jsem chtěl nejde, že jim nefunguje internet nebo počítač. A jak je možný, že mi ten mail píšeš. A je ticho po pěšině. :D?

Daya Murová19. 11. 2012+2
Mám jeden pozitivní zážitek...psala mi o víkendu jedna zvídavá bývalá žákyně, že se bavila o něčem s dědou a chtěla by se zeptat, co si o tom myslím já a jak to tedy bylo (týkalo se to dějepisu). Udělalo mi to radost.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
Jooo, tak to potěší. :D?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Daya Murová Dalo by se to použít i jako příklad pro třídu? A kdyby ano, nepodřezala by sis pod sebou větev? :)?

Daya Murová19. 11. 2012
+Pavlína Hublová Teď nevím, jestli úplně rozumím, jak to myslíš.?

Pavlína Hublová19. 11. 2012
+Daya Murová Uvést, že se žákyně zeptala, dát ji za příklad. Jen nevím, aby se pak se soukromými otázkami neroztrhl pytel a ty sis na sebe neušila bič.?

Bohuslav Hora19. 11. 2012
No nevím, jestli by pak žákyně nebyla obětí. I když ta, co je pryč už asi ne.?

Daya Murová19. 11. 2012 (upraveno)  -  Reply
+Pavlína Hublová Nevím, někdo je prostě takový, že se nezeptá a učitelce by nikdy nepsal, někdo napíše i když je ze školy venku. Mám pocit, že jsem byla jedna z mála, kdo jí trpělivě na otázky odpovídal, pokud věděl a komu nelezla na nervy. Je opravdu zvídavá, ale ne každého učitele to těšilo. A prostě ví, že jí nepošlu někam ani teď, že neodpovídám proro, že jsem úča, ale proto, že chci.?












Jestli chcete vědět, jak se hlasování vyvíjí, tak občas jsou výsledné grafy k prohlédnutí na stránce Google Plus, která je vlnobití věnována.

Pokud chcete cokoli říct/napsat k vlnobití, napište na nástěnku. Také na nástěnce uvítáme Vaše návrhy na témata k hlasování...

Jak se v den konání k vlnobití napojit? Velmi snadno: stačí kliknout na tento odkaz: https://plus.google.com/s/%23vlnobiti3-11. Zobrazí se Vám sociální síť Google Plus s výběrem připravených otázek (jsou označené #vlnobiti3-11). Pokud máte účet Google, přihlašte se a můžete ihned psát komentáře.