Šest typů párové / týmové výuky (dle Maroney (1995), Robinson and Schaible (1995)
1. Tradiční týmová výuka: učitelé participují na předávání nové látky. Např. jeden vykládá a druhý zatím vytváří před očima žáků pojmovou mapu k probíhajícímu výkladu.
2. Spolupráce během výuky: učitelé nepředávají výklad, ale před žáky vedou diskusi o daném tématu. Na diskusi se společně připravili.
3. Doplňková / podpůrná výuka: Situace, kdy jeden vyučující je odpovědný za obsah výuky (téma) a druhý buď za studijní dovednosti, nebo za nabídku rozšiřující výuky k danému tématu.
4. Paralelní výuka: vyučující společně připravili výuku, ale vyučují paralelně třídu rozdělenou na dvě (více) menší skupiny. Typické pro projekty nebo pro práci na řešení problémů.
5. Diferencovaná výuka v téže třídě: Žáci jsou rozděleni na skupinu, která zvládla základy problému a může řešit doplňkové a rozvíjející problémy, a na ty, kdo potřebují více procvičovat základy.
6. Monitorující učitel: Jeden vyučující vede hodinu, vykládá a zadává úkoly. Druhý krouží po třídě a sleduje, jak se žáci „chytají“, kdo potřebuje pomoc nebo zda je třeba se u něčeho zastavit s celou třídou, zpomalit tempo nebo ho zrychlit.
(V jedné hodině / bloku přirozeně může nastat více různých způsobů párové výuky.)
0 komentářů:
Okomentovat
Upozornění: Váš komentář prochází schvalováním, mějte trpělivost, pokud se nezobrazí obratem. Děkuji Pavlína