PLN: Učíme se navzájem

[1.5.2011] Od doby, co jsem začala zařazovat do své RSS čtečky anglicky psané blogy učitelů a zorientovala jsem se na Twitteru, zjistila jsem, že spolupráce a sdílení není v zahraničí ničím výjimečným. Každý učitel si kolem sebe vytváří PLN (Personal Learning Network).

Pokusím se nastínit, jaké klady v podobném sdružování vidím já, popř. další blogující učitelé, kteří už mají své zkušenosti.

Nově doplněn další pohled na nutnost spolupráce a tvorby komunit, tentokrát s ohledem na učitele VŠ (doporučení v odkazu). 

Zamyšlení na úvod

Jak probíhá Vaše další vzdělávání? Čtete v soukromí odborné knihy? Vyhledáváte aktivně různá školení a semináře a snažíte se na ně uvolnit? Čekáte, co pro Vás nachystá Vaše vedení?

Podívejme se, co si o společných akcích školy myslí Edna Sackson:

Nejméně efektivní  je vzdělávání zahrnující celou školu - povinné, jednorázové sezení, bez dalších souvislostí. Aby bylo vzdělávání efektivní, myslím, že by mělo probíhat průběžně formou skupinových seminářů. Lidé je musí navštěvovat dobrovolně a musí mít společný cíl a zájem.[2]

Co si o tom myslíte?

Osobně se domnívám, že je toto řešení pouze pro učitele, který je ochoten najít si své zdroje dalšího vzdělávání. Vybavuji si, jak jsem se snažila na podobných "sezeních" najít alespoň něco potřebného pro mou současnou situaci.

Pokud jsou však pedagogové školy vesměs pasivní, chápu vedení, které zvolí cestu seminářů pro všechny učitele najednou.

Proč si vytvořit svou skupinu PLN?

Začínající učitel jistě chápe, že čím více se obklopí zkušenými kolegy, tím rychleji se zorientuje v každodenním dění školy. Ale co zkušený učitel? Proč by měl chtít vyhledat svou PLN?

Velmi se mi líbí následující citát:

Pocit, že to, co člověk dělá, není marné, se stává důležitějším pro zkušeného učitele, aby se zabránilo syndromu vyhoření, hořkosti nebo prostě "zamrznutí". Být součástí aktivní komunity a přijímat roli rádce méně zkušených kolegů, může být vzájemně prospěšné pro všechny zúčastněné.[5]

PLN nabízí samostatnost i spolupráci - samostatnost v tom, že Vy začínáte, Vy vytváříte a Vy svou skupinu udržujete směrem ke spolupráci a vzájemné podpoře.[5]

Nové! A něco více aktuálního...

Teachers at every level, from kindergarten to college, are expected to be sources of knowledge and wisdom, entertainers, cheerleaders, and innovators—all at the same time.[6]

Volně přeloženo: "Učitelé na všech úrovních, od mateřské školy po fakultu, by měli být zdrojem poznání a moudrosti, ale také baviči, roztleskávači a inovátory - vše současně. "

To je samozřejmě jeden z důvodů, proč tak často může dojít k vyhoření. Prevencí je spolupráce a společné setkávání (sdílení zkušeností). 

Asi nejhůře jsou na tom učitelé vysokých škol, kteří pracují často izolovaně. V doporučeních [6] se výrazně opakují myšlenky, které lze charakterizovat slovy "komunita", "sociální sítě", "spolupráce", "mentorování". To asi nebude náhoda...

Rozhlédněme se dál

Ve chvíli, kdy dojdeme k názoru, že nás společná vzdělávací sezení neuspokojují, můžeme udělat další kroky. Jedním z nich je vytvořit si svou PLN. Můžeme začít velmi zlehka...

Sejdeme se s pár kolegyněmi nad aktuálním tématem výuky. Posedíme, popovídáme. Možná se nám to zalíbí, takže příště se zaměříme na něco konkrétnějšího. Možná se k nám přidá nějaká jiná kolegyně/kolega, které bude zajímat, o čem si tam tak vesele klábosíme.

Edna popisuje, jak vše probíhalo u nich:

Před několika lety vznikla na mé škole malá dobrovolná skupina, která se setkávala jednou za několik týdnů,  hodinu před začátkem školního vyučování. Diskutovali jsme o literatuře, o současných trendech a osvědčených postupech, radili jsme se, jak implementovat poznatky, které jsme četli v odborné literatuře, do výuky v našich třídách, a pak jsme se na další schůzce věnovali reflexi.[2]

Asi se budu opakovat, ale společné schůzky např. kolegů z paralelních tříd, by měly být už standardem. Neuvěřitelně přínosné není jen to, že

• domluvíte se, jaké učivo právě probíráte;
• podělíte se o strategie, které jste používali k výuce v minulých letech;
• pochválíte se aktivitami z hodin, které mohou ostatní inspirovat;
• můžete společně vymyslet soustu zajímavých projektů a akcí.

A když se Vám podaří do skupiny přizvat čas od času i další kolegy, máte nakročeno k vytvoření své vlastní PLN skupiny...

Když nejsou stejně naladění...

Ne vždy se sejdou kolegové, kteří si padnou do oka a dokáží spolupracovat. Pokud na Vaší škole opravdu není nikdo, kdo by s Vámi souzněl, není třeba věšet hlavu. V dnešní internetové době existuje sofistikované řešení: Vytvořte si PLN online...

Chvála chatování

V jakoukoli denní dobu můžu jít a spolupracovat s ostatními pedagogy, učit se od nich.  Mohu u nich najít nové nápady a nástroje, hledat u nich pomoc, sledovat zajímavé odkazy nebo se inspirovat. Vytvořila jsem si globální propojení s lidmi, kteří přemýšlí stejně jako já, ale i s lidmi, kteří mají jiné názory a já se od nich učím. Toto je pokračování profesního rozvoje v celé své kráse.[2]

Kromě Twitteru můžete využít velkého množství prostředí. Další z nich je třeba DIGIFOLIO na Metodickém  portálu.

Další online možnost

Ne každý s radostí sedí u klávesnice a klape. Proto nemusí všem vyhovovat chatování online - ať už se jedná o Twitter nebo např. naše vlnobití.

Pak je tu ale další technologie, která umožňuje komunikaci - telefonování přes internet. Nejčastěji tuto možnost využíváme přes Skype.

Není nic jednoduššího, než se domluvit a vyzkoušet si Skype konferenci.

Na závěr

Dejte mi vědět, jak Vám sdružování vyšlo.

A kdyby ne... Je tu pro Vás vždy jedna skupinka otevřená: 

Přijďte mezi PEPOUŠe :-)

• diskutujte o tématech pomocí komentářů;
• sdílejte odkazy na Twitteru;
• přijďte si popovídat o zvoleném tématu do vlnobití.

Zdroje a citace

[1] MORRIS, Kathleen. Integrating Technology In The Primary Classroom : A primary school teacher sharing resources, practical ideas and thoughts on blogging, global collaboration and technology integration. [online]. 2011-04-22 [cit. 2011-05-01]. How do you Reflect?. Dostupné z WWW: [http://primarytech.global2.vic.edu.au/2011/04/22/how-do-you-reflect/].

[2] SACKSON, Edna. Who dares to teach…. [online]. 2010-06-03 [cit. 2011-05-01]. What Ed Said Dostupné z WWW: [http://whatedsaid.wordpress.com/2010/06/03/who-dares-to-teach/].

[3] SACKSON, Edna. Who wants to learn with us? [online]. 2011-04-23 [cit. 2011-05-01]. What Ed Said. Dostupné z WWW: [http://whatedsaid.wordpress.com/2011/04/23/who-wants-to-learn-with-us/].

[4] ANDRADE, David. Create a Personal Learning Network. [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Educational Technology Guy. Dostupné z WWW: [http://educationaltechnologyguy.blogspot.com/p/create-personal-learning-network.html].

[5] The lives of teachers : teaching and learning languages [online]. 2011-03-15 [cit. 2011-05-01]. Personal learning networks – the what, why and how (existential crisis remix for #plek12). Dostupné z WWW: [http://www.livesofteachers.com/2011/02/15/personal-learning-networks-the-what-why-and-how-existential-crisis-remix-for-plek12/].

[6] ROONEY, J. 10 Ways to Inspire Your Colleagues As An Educator. [online] 2014. [cit. 2014-07-15]. InformED. Dostupné z WWW: [http://www.opencolleges.edu.au/informed/features/10-ways-to-inspire-your-colleagues/].