4. 4. 2011

Twitter - rok poté

Twitter je médium, kterému se už asi nevyhneme. Je třeba s ním začít pomalu počítat. A tak není od věci mrknout se, jak se může vyvíjet váš vztah k tomuto mikroblogovému kamarádovi...


Pokud je pro vás Twitter pojmem úplně neznámým, doporučuji pročíst si nejprve Co mi Twitter dal a vzal. Velmi pěkně je přínos Twitteru vyjádřen v jednom z komentářů u článku What Twitter has done for me (1):
"Twitter gives me a forum to express myself openly, connect with others authentically without worrying as much as I sometimes might in the day to day work setting."
V částečném překladu: Twitter mi nabízí prostor ke svobodnému vyjadřování, autentickému spojení s ostatními bez obav...


Zjistíte, jestli je tato aplikace pro vás něčím lákavá a jestli má smysl začít hledat kontakty, které byste sledovali. Moc pěkně o tom hovoří Tom Whitby (3):
"Kdybych byl stavitel lodí, chtěl bych sledovat další loďaře, ale protože jsem pedagog, zaměřím se na sledování dalších pedagogů. Cílem je sestavit seznam lidí, kteří jsou nejen dobře informovaní o vzdělávání a učení, ale sdílejí stejnou filozofii a jsou ochotni spolupracovat."

Kromě kontaktů můžete sledovat i tzv. hashtags. To jsou "poznávací slova", která jsou uvozena #. Začít můžete třeba tím, že nakouknete na tag #pepous, #rvpcz nebo #odkaznik.


Následně se budete muset rozhodnout, jestli využijete klasického rozhraní Twitteru, nějaké online aplikace nebo rozšíření prohlížeče. Teprve pak můžete začít plně tweetovat.


V každém případě máte šanci být neustále "v obraze". Mnohé se opravdu odvíjí od lidí, které sledujete. Ale nezoufejte, vyhledáním správného tagu získáte velmi brzy neutuchající zdroj informací - a nemusíte ani nikoho sledovat. Na druhou stranu je moc příjemné sdílet své odkazy a zprávy s lidmi, kteří reagují, odpovídají nebo dál sdílejí váš odkaz či zprávu. Časem si můžete najít svou skupinu PLN (Personal Learning Network), ve které vám bude fajn a budete si vzájemně užiteční. Stojí to za to!
Dejte vědět ;-)


Za závěr si dovolím si ještě malou odbočku...


Na Živě.cz vyšel moc pěkný článek Já bych všechny ty Twittery začal učit povinně. Dovolím si citovat jednu pasáž (2):
"V hlavě mi od té doby vrtá několik otázek. Opravdu jsme v České republice my, uživatelé Twitteru, takoví exoti? Je v Česku tato platforma prozatím naprosto irelevantní? Proč u nás mladé lidi jaksi automaticky nezajímají nové technologie a nesnaží se do nich proniknout? Proč se rekrutující se žurnalisté nezajímají o to, co jejich veliké vzory jako New York Times a další tolik vychvalují a v ohromné míře využívají? Proč tuzemské vysoké školy okamžitě nezačlení výuku nových platforem?"
K tou mohu jen dodat, že Twitter mi ještě víc otevřel svět. Mám pocit, že stačí jen jednou kliknout a dozvím se tisíce věcí, o kterých jsem neměla ani tuchy. A to mne prostě ohromuje a těší.



Zdroje:

(1) Learning to be SMART [online]. 2010 [cit. 2011-04-04]. What Twitter has done for me. Dostupné z WWW: [http://jnmfly.edublogs.org/2010/08/07/what-twitter-has-done-for-me/].

(2) SEDLÁK, Jan. Živě.cz [online]. 2011-03-22 [cit. 2011-04-04]. Já bych všechny ty Twittery začal učit povinně. Dostupné z WWW: [http://www.zive.cz/bleskovky/ja-bych-vsechny-ty-twittery-zacal-ucit-povinne/sc-4-a-156341/default.aspx].

(3) WHITBY, Tom. My Island View [online]. 2011-03-22 [cit. 2011-04-04]. Twitter Strategies. Dostupné z WWW: [http://tomwhitby.wordpress.com/2011/03/22/twitter-strategies/].

1 komentářů:

  1. Publikováno také na České škole: http://www.ceskaskola.cz/2011/04/pavlina-hublova-twitter-rok-pote.html

    OdpovědětVymazat

Upozornění: Váš komentář se ihned zobrazí pro všechny návštěvníky stránek.