Jste schopni číst knihu, když jste se zrovna pohádali s partnerem? Dokážete se soustředit na televizní program, když vás tlačí termín odevzdání zadaného úkolu v práci? A myslíte si, že dítě, jehož rodiče jsou ve fázi "tak se tedy rozvedeme", budou zajímat vyjmenovaná slova?
Konkrétní příběh (pokud jste na poslední otázku odpověděli ANO) si můžete přečíst na 10 Ways to Make Your Classroom Better Than Home | Tips For New Teachers and Student Teachers, možná změníte názor.
Několik seminářů na téma Systémové souvislosti školních potíží dětí, vycházejících ze systemických konstelací, mne utvrdilo v tom, že rodina je pro dítě základem, jistotou. Představuji si to jako pyramidu (ano, podobnost s Maslowovou hierarchií potřeb je čistě náhodná).
Jako učitelé bychom si měli uvědomit, že "přes některé věci vlak nejede". Nemůžeme brát jako chybu (nebo snad prohru), když necháme žáka, který evidentně NEMŮŽE ve škole fungovat, odpočinout. Stejně, i kdybychom ho nutili jakkoli, bychom z něj nic kloudného nevydolovali. Proč tedy nevěnovat svou energii tam, kde to bude mít v tu chvíli smysl?
http://goo.gl/U77HB |
Jakmile je nejhorší za námi, můžeme pak uvažovat nad tím, jak nabídnout bezpečnější prostředí ve třídě. Bezpečné (a příjemné) prostředí ve třídě opět umožní dětem, aby se soustředily na výuku.
V již odkazovaném článku je 10 bodů, jak lze "bezpečnou třídu" zajistit:
- Naslouchejme
- Ptejme se
- Povzbuzujme
- Chvalme
- Zapomínejme to špatné
- Pamatujme si to dobré
- Dotýkejme se (i v původním článku je upozorněno na opravdu velmi opatrný přístup)
- Usmívejme se
- Dívejme se do budoucnosti pozitivně
- ? (bod k doplnění čtenáři)
Když teď vidím seznam pěkně stručně vypsaný, mám pocit, že "nic nového pod sluncem". Snad ne, ale občas není od věci si zopakovat životní pravdy :-)
Díky za připomenutí. Člověk se aspoň ujistí, že opravdu není vždy dobře "tlačit na pilu".
OdpovědětVymazat