Úroveň některých škol klesá, prý...

Každé dítě se učí něco jiného, stěžují si rodiče i učitelé - iDNES.cz

Úroveň některých škol klesá a některé připravují děti hůře než jiné. Může za to reforma výuky? Velká část kantorů si na ni stěžuje. Ministerstvo připouští jen to, že se na její kvalitě podepisuje nedostatek peněz. 

Zdá se, že je (opět) něco prohnilého v "dánském království". Opět se ukazuje, jak byla uchopena reforma, přežvýkána každým jinak a vesele vyflusnuta. A... babo, raď.

Co taky kdo čekal? Jak jsem někde četla - "Chce snad někdo po chirurgovi, aby si sám brousil skalpel? Ne! Tak proč chtějí po učitelích, aby si psali své osnovy?

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Children_in_a_Primary_Education_School.JPG

Rozhodně netvrdím, že prvotní myšlenka byla špatná. Vůbec ne, uvítala jsem možnosti a volnost, která mi/nám byla dána. Bohužel reforma nebyla domyšlena. A jedním z důsledků jsou právě potíže žáků, kteří přestupují na jinou školu.

"Přechody dětí a jejich rozdílné znalosti jsme museli řešit například individuálními půlročními vyrovnávacími kurzy," říká Alena Kotrbová, ředitelka jedné z kutnohorských základek.

Je těžké srovnávat úroveň škol, pokud si každá škola může nejen přesouvat učivo, ale i celé předměty podle potřeby. Jak k tomu ty děti (potažmo rodiče) přijdou, když dítě přestoupí např. v 6. ročníku na školu, která má informatiku "pouze" již od 3. ročníku a chudák dítě mělo informatiku "pouze" v ročníku pátém?

Na druhou stranu - stále se mluví o tom, že učitelé musí změnit postupy a výukové strategie. Dobrá, nelze než souhlasit. Ale není v tom případě potřeba upozornit i rodiče, že vše nebude tak lehké, jak bývalo, že doba se mění, osnovy se změnily (pardon, už to nejsou osnovy, už se tomu říká rámcový vzdělávací program) a i rodiče na vzniklou situaci musí reagovat. Třeba tím, že se budou víc zajímat o školní vzdělávací program školy, na kterou chtějí své dítě poslat. A nebude to jen formální zájem! Bude třeba zjistit zda dítě zvládne přechod na zvolenou školu bez problémů nebo bude třeba nějaké to doučování. Opravdu je povinností školy zajistit žákovi bezplatné doučování  pro žáka, který dobrovolně přichází? Když si kupujete knihu veršů, je prodávající povinen naučit vás "číst básně"?

Velký průzkum, který si nechal udělat odborový svaz učitelů, ukázal, že více než dvě třetiny pedagogů reformu škol kritizují. A téměř 40 procent dotázaných ji dává do přímé souvislosti s klesající úrovní vzdělání – jelikož si školy mohu své učební plány tvořit samy, prohlubují se rozdíly mezi nimi. 

Nemohu souhlasit s myšlenkou, že klesá úroveň vzdělání. Ano, nějaké ty rádoby nezávislé testy hovoří o poklesu encyklopedických znalostí našich dětí. Ale vždyť to jsme chtěli! Vlastně je to ukázka, že učitelé zvládli svůj úkol dobře - oprostili jsme se od biflování a věnujeme se kompetencím! Máme zpaměti vyjmenovat "plže, mlže, hlavonožce", nebo máme  vědět, kde najít informace, zpracovat se a vytvořit zajímavou prezentaci?

Problém je v tom, že se podobné dovednosti prostě nedají zjistit nějakými testy typu SCIO. A teď, aby toho nebylo málo, budeme testovat žáky na konci 5. a 9. (8.?) ročníku povinně. Zajímalo by mě, jak testy prokážou kompetence sociální a personální nebo třeba komunikativní... Asi těžko.

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Test_PEA.jpg

Takže honem zpátky na stromy aneb Opět začneme biflovat a učit se na hloupé testy, abychom prošli - ne proto, abychom obstáli v životě; abychom ochránili pověst školy - ne proto, abychom ukázali světu, jak velký pokrok jsme udělali od začátku školní docházky.

Nebo je to jinak?