A recent study shows that teachers correcting an English learners’ paper will find more errors if they are correcting it with a red pen than if they are using a blue one.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blue_red_school_pencil,_Hungarian_Stationery_Factory,_Budapest_1963.jpg |
Nedávná studie ukazuje, že učitelé, kteří opravují texty, naleznou více chyb, opravují-li je červeně než když používají modrou barvu.
Když jsem se o loňských prázdninách připravovala na 1. třídu, dozvěděla jsem se také podobnou informaci - nepoužívat červenou propisku. Hledala jsem, hledala, našla jsem tužkovou zelenou fixu zn. Helitz. Je dostatečně výrazná, takže ji děti v textu dobře identifikují, a nekřičí červeně: "Nezvládls´to, jsi hloupý", ale jemně (až vesele) říká: "Tady je chyba, co s tím uděláš?" Alespoň tak to dětem vysvětluji.
Můj dojem potvrzuje i komentář k textu:
I try to avoid red but always correct in a contrasting colour, usually green or purple because many of my students, especially at lower levels cannot easily pick out the corrections from the text if they are done in a similar colour.
Snažím se vyhnout červené, ale vždy volím kontrastní barvu, obvykle zelenou nebo fialovou, protože mnozí z mých studentů, a to zejména na nižších úrovních, jednoduše nedokáží identifikovat mé opravy, pokud jsou prováděny v podobné barvě jako napsaný text.
Velmi často každý z nás řešíme jak a co vlastně opravovat...
- Mám chyby podtrhávat? Údajně si žák např. chybné slovo právě tímto postupem zapamatuje (s chybou!). V komentáři Bob píše, že slova podtrhával a psal k nim, o jaký typ chyby se jedná. Žák pak měl pocit, že jeho práce byla překontrolována, ale musel opravu udělat.
For example, I underline misspelled words and mark them SP.
- Mám chyby přepisovat resp. opravovat? Proč by měl žák chybu opravovat, když už opravena vlastně je? Tato taktika je asi nejrozšířenější (spolu s první popsanou). Žák vidí slovo s opravenou chybou, např. slovo vyjmenované a může slovo přepsat bezchybně. Bohužel nic víc z této metody nevykřešeme - žádné myšlení u žáka neproběhne, jedná se pouze o mechanické přepisování.
- Mám slova opravit a chybu označit? Kombinaci dvou předchozích technik jsem volila u žáků 4. a 5. ročníku. Podtržení jednou čarou říkalo žákovi, jestli slovo jen přepíše, protože se jedná o "drobnou" chybu nebo takovou, kterou neumíme/není třeba zdůvodňovat. Dvojité podtržení vyzývalo žáka, aby slovo přepsal a zdůvodnil.
- Mám chybná slova škrtat a nadepisovat správně? Tuto taktiku jsem volila u mladších žáků, resp. ve 3. ročníku při výuce pravopisu angličtiny. Chtěla jsem, aby si děti fixovaly správně napsané slovo, proto jsem každé chybné slovo škrtla, napsala správně a žák při opravě slovo psal hned vedle svým rukopisem.
Abych se vrátila k tématu příspěvku...
Moje kolegyně používá barvy dvě - červenou na chyby pravopisné, zelenou na chyby slohové. I to je možnost.
A jakou taktiku volíte vy?
.....
Podobné články:
Já volím také červenou pro pravopisné a zelenou pro slohové chyby. U diktátů požaduji zdůvodnění do závorky za opravené slovo, i když v poslední době přemýšlím nad tím, že je třeba udělat nějaký další krok, třeba napsat - písemku, vzkaz učiteli, převykládat sousedovi...? - prostě několik slov z opravy, aby si skutečně něco z opravování odnesli.
OdpovědětVymazatBohužel takový postup nejde udělat vždy - asi by pak neprobíhalo nic jiného než opravy.
OdpovědětVymazatAle určitě je dobré vést si nějakou statistiku (kdyby jen v hlavě) chybovosti a typu chyb. Ve chvíli, kdy se nějaká oprava opakuje příliš, je třeba zakročit a zvolit podobný postup, jako jsi naznačila.
Jako nejzajímavější by mi připadlo nechat podobné cvičení/cvičení na problematický jev vypracovat ve skupinách, které budou cíleně sestaveny podle výsledků žáků právě v podobných situacích. Ale nikdy jsem to ještě nezkoušela.
Jen jednou jsem se zaměřila na cvičení předpon s-, z-, vz-. Cvičení v PS dopadlo katastrofálně, a tak jsme cíleně procvičovali dané spoje (mohu podrobněji popsat hru Autobus), a pak asi po 14 dnes dostaly děti stejné cvičení - okopírované - znovu. Po opravě měli zhodnotit své pokroky z pohledu předchozí práce a současné.